Nová studie: Jak by v současné době vypadala jaderná válka a co by bylo s lidmi?

Elena Velímská | 8. 9. 2022

Dokud budou státy vlastnit jaderné zbraně, nikdy možná hrozba jejich použití nepomine. Dnes je má ve svém arzenálu devět zemí. Vědci se na možné dopady jaderné války podívali z jiného úhlu. Zpracovali modelové situace, které v srpnu 2022 zveřejnili v časopise Nature Food. Ty ukazují, jak by i jen „menší“ konflikt dvou zemí dlouhodobě ovlivnil život lidí na celém světě.

Modely jako varování

Jaderná válka, stejně jako každá jiná, by přinesla smrt, zkázu a utrpení. K té jaderné by se navíc přidala i radiace a její dlouhodobě přetrvávající účinky, znečištění životního prostředí. Vědci z Rutgers University v New Jersey pod vedením klimatoložky L. Xia chtěli zjistit, jaký dopad by měl, byť jen regionální jaderný konflikt mezi dvěma, řekněme i menšími hráči na jaderné scéně (Indie-Pákistán) na vzdálená místa a jak by ovlivnil život lidí celé planety. Zpracovali grafy, modely a různé výpočty počítačové simulace pro šest válečných scénářů, včetně toho největšího a nejděsivějšího (Rusko-USA) www.nature.com. A výsledky?

Orbitální bombardování: Čína otestovala novou zbraň schopnou jaderného útoku
Cestování

Orbitální bombardování: Čína otestovala novou zbraň schopnou jaderného útoku

Hlad

Pomineme-li přímé dopady v místech konfliktu, lidé na celém světě by trpěli hladem. Nejen trpěli. Následkem celosvětového hladomoru by zemřelo přes pět miliard lidí (dle OSN dosáhne počet pozemšťanů v listopadu 2022 osm miliard). Vědci vymodelovali změnu klimatu po jaderné válce. Spočítali, kolik tun sazí by dle různých scénářů kouř z hořících měst a „ohnivých bouří“ uvolnil do atmosféry. Vycházeli z odhadu počtu jaderných hlavic jednotlivých zemí a budov v různých „zasažených“ oblastech. V případě malého konfliktu by to bylo jen pro představu 5-47 milionů tun sazí, velmoci by do atmosféry „vyslaly“ přes 150 tun.

Saze v horních vrstvách atmosféry by obklopily celou planetu a odrážely sluneční světlo po několik let či desetiletí. Povrchová teplota by se snížila až o 16 °C. V případě velkého světového konfliktu by nastala „malá doba ledová“, která by mohla trvat tisíce let. Profesor A. Robock z uvedené univerzity uvedl, že „… jaderná válka jakéhokoli rozsahu by zničila globální potravinové systémy a zabila miliardy lidí.“

Cihlu zlata za hrst pšenice

K celosvětové neúrodě by se přidaly dopady na rybolov, protože by byly zničeny mořské ekosystémy. Výzkumníci se zabývali i vlivem následků války na chov hospodářských zvířat, pastvin, zda by člověk krmné plodiny nevyužíval pro svou obživu. Zaměřili se i na pěstování obilí, rýže, kukuřice a sóji v různých zemích. Předpokládají, že by se zcela zastavil vývoz a dovoz potravin a země by se snažily uživit samy. Pro ty, které jsou na dovozu obilí a jiných plodin závislé, by to byla katastrofa. Některé plodiny a rostliny by rostly v některých oblastech i v chladném počasí. Země by se vzpamatovala, přizpůsobila. A možná i člověk. Navzdory tomu, co se odehrává téměř za našimi dveřmi, ale věřme stejně jako spousta lidí, vědců i politiků, že na jaderné hlavice nikdy nedojde a že jsme byli hrozbě děsivých smrtících hřibů blíž během studené války.

Americké letectvo zřídí vesmírné síly, které budou hlídkovat kolem Měsíce
Cestování

Americké letectvo zřídí vesmírné síly, které budou hlídkovat kolem Měsíce

Zdroje: www.dailymail.co.uk, www.nature.com

Tagy jaderná válka Malá doba ledová New Jersey OSN Rutgers University Studená válka užitkové rostliny Země