Modely jako varování

Jaderná válka, stejně jako každá jiná, by přinesla smrt, zkázu a utrpení. K té jaderné by se navíc přidala i radiace a její dlouhodobě přetrvávající účinky, znečištění životního prostředí. Vědci z Rutgers University v New Jersey pod vedením klimatoložky L. Xia chtěli zjistit, jaký dopad by měl, byť jen regionální jaderný konflikt mezi dvěma, řekněme i menšími hráči na jaderné scéně (Indie-Pákistán) na vzdálená místa a jak by ovlivnil život lidí celé planety. Zpracovali grafy, modely a různé výpočty počítačové simulace pro šest válečných scénářů, včetně toho největšího a nejděsivějšího (Rusko-USA) www.nature.com. A výsledky?

Hlad

Pomineme-li přímé dopady v místech konfliktu, lidé na celém světě by trpěli hladem. Nejen trpěli. Následkem celosvětového hladomoru by zemřelo přes pět miliard lidí (dle OSN dosáhne počet pozemšťanů v listopadu 2022 osm miliard). Vědci vymodelovali změnu klimatu po jaderné válce. Spočítali, kolik tun sazí by dle různých scénářů kouř z hořících měst a „ohnivých bouří“ uvolnil do atmosféry. Vycházeli z odhadu počtu jaderných hlavic jednotlivých zemí a budov v různých „zasažených“ oblastech. V případě malého konfliktu by to bylo jen pro představu 5-47 milionů tun sazí, velmoci by do atmosféry „vyslaly“ přes 150 tun.

Saze v horních vrstvách atmosféry by obklopily celou planetu a odrážely sluneční světlo po několik let či desetiletí. Povrchová teplota by se snížila až o 16 °C. V případě velkého světového konfliktu by nastala „malá doba ledová“, která by mohla trvat tisíce let. Profesor A. Robock z uvedené univerzity uvedl, že „… jaderná válka jakéhokoli rozsahu by zničila globální potravinové systémy a zabila miliardy lidí.“

Cihlu zlata za hrst pšenice

K celosvětové neúrodě by se přidaly dopady na rybolov, protože by byly zničeny mořské ekosystémy. Výzkumníci se zabývali i vlivem následků války na chov hospodářských zvířat, pastvin, zda by člověk krmné plodiny nevyužíval pro svou obživu. Zaměřili se i na pěstování obilí, rýže, kukuřice a sóji v různých zemích. Předpokládají, že by se zcela zastavil vývoz a dovoz potravin a země by se snažily uživit samy. Pro ty, které jsou na dovozu obilí a jiných plodin závislé, by to byla katastrofa. Některé plodiny a rostliny by rostly v některých oblastech i v chladném počasí. Země by se vzpamatovala, přizpůsobila. A možná i člověk. Navzdory tomu, co se odehrává téměř za našimi dveřmi, ale věřme stejně jako spousta lidí, vědců i politiků, že na jaderné hlavice nikdy nedojde a že jsme byli hrozbě děsivých smrtících hřibů blíž během studené války.

Zdroje: www.dailymail.co.uk, www.nature.com