Jak probíhaly jaderné pokusy v Tichomoří: Účinky radiace se testovaly na lidech

30. září 2019 četba na 2 minuty
Atol Bikini

Atol Bikini

Foto: profimedia

„Bikiny - menší než nejmenší plavky na světě“ byly představeny v červenci 1946 v Paříži. Své jméno získaly jen několik dní před přehlídkou a mohl za to test atomových bomb na atolu Bikini v Tichém oceánu. Název měl odkázat na stejný efekt výbuchu, jenom ve světě módy. Povedlo se; bikiny zcela zastínily probíhající jaderné pokusy.

Zda jsou dvoudílné mini plavečky vhodné na pláž, nebo ne, se řešilo víc než cokoliv jiného. Prudérní společnost zabředla do názorových debat o něčem, co se poloviny populace koneckonců netýkalo, a zapomněla na fakt, že v Tichém oceánu vybuchla atomová bomba, jejíž dopad, a ne pouze doslovný, byl na společnost ohromný.

Jaderné období


Dej člověku kost, a on tě s ní ubije. Hirošima a Nagasaki americkou vládu neodstrašila a do vývoje atomových bomb a do zbraní hromadného ničení dala opravdu všechno. Cíl byl v tu dobu jediný - ukázat Sovětům, že mají navrch. Terčem testování se stal atol Bikini v Tichém oceánu, kde žilo 167 obyvatel. Ti byli přesídleni na 200 km vzdálený atol Rognerik a bylo jim přislíbeno, že se po třech měsících mohou vrátit domů. Radiace z prvních testů však kontaminovala ostrov a jeho okolí do takové míry, že do svých domovů se už nikdy nepodívali. Deportace jednoho celého ostrova na jiný, už zabydlený, způsobila ztenčení zásob jídla a pitné vody a na Rongeriku hrozilo vypuknutí hladomoru.

Atol Bikini


Tím však jaderné testy jenom začaly. Atol si jich do roku 1958 vytrpěl celkem třiadvacet, z nichž "nejslavnější" byl pokus nazvaný Bravo. Ten měl za následek několikacentimetrovou vrstvu radioaktivního prachu, který pokryl nedaleký atol Rongelap. Obyvatelé si začali stěžovat na zdravotní komplikace, v důsledku čehož museli ostrov opustit. Vláda jejich zhoršené zdraví využila k tomu, aby na lidských tělech testovala následky radiace.

Světem pak otřásla smrt japonského rybáře, který na následky ozáření zemřel. Kritiku na vládní program smetl ze stolu přední vývojář vodíkových bomb Edward Teller, ten rybářovu smrt arogantně okomentoval: "Není žádný důvod se hroutit ze smrti jednoho rybáře."

Atol bez obyvatel


Atol Bikini zůstává nadále opuštěný. I po 70 letech je radiace natolik zvýšená, že si jej nikdo netroufne obydlit. Kontaminovanou oblast studují vědci ze stanfordské univerzity, kteří zaregistrovali bohatý podmořský život. Na tvorech zkoumají jejich odolnost vůči radiaci, tyto poznatky by poté chtěli využít ve zdravotnictví.

Akční letáky