Jaderné pokusy v Tichomoří: Americká vláda testovala účinky radiace na lidech

22. červen 2019 četba na 3 minuty
Jaderný test

Jaderný test

Foto: Youtube

Když Louis Réard představil v červenci 1946 v Paříži nové plavky se sloganem „bikiny - menší než nejmenší plavky na světě“, odkazoval tím na americký jaderný pokus, který proběhl na atolu Bikini několik dní před přehlídkou. Název odvážných plavek měl evokovat pocit atomového výbuchu ve světě módy a udržel se dodnes. Na atomové testy v Tichém oceánu se přitom pozapomnělo.

FOTOGALERIE

Jaderný test Jaderný test Atol Bikini

Prudérní poválečná společnost intenzivněji řešila otázku, zda titěrné plavky povolit na plážích, místo aby rozpoutala vážnou debatu na téma katastrofálních důsledků jaderných testů. Pojďme si ve zkratce shrnout, co se v roce 1946 na atolu Bikini ležícím v oblasti Marshallových ostrovů vlastně přihodilo.

Smutná zkušenost z Nagasaki a Hirošimy americkou vládu od dalšího vyvíjení jaderných zbraní neodradila. Druhá světová válka sice skončila, ale na obzoru se rýsovala válka studená, během níž USA a Sovětský svaz soutěžily o nukleární převahu. Pro americké testy jaderných bomb byl vybrán atol Bikini, kde v té době žilo 167 obyvatel. Ti byli přesunuti na 200 km vzdálený atol Rongerik v dobré víře, že půjde jen o tři měsíce nepohodlí, a pak se zase vrátí do svých domovů. Kontaminace ostrova a okolního moře však byla již po prvních testech natolik rozsáhlá, že se domů už nemohli vrátit nikdy. Vzhledem k tomu, že na Rongeriku chyběly zdroje pitné vody a zásoby zanechané armádou se rychle tenčily, odsunutým ostrovanům hrozil hladomor a stali se závislými na vládní pomoci.

Jaderný test

Kam vítr vane

Jaderné testy na Bikinách tím neskončily. Do roku 1958 jich bylo provedeno celkem 23. Neblaze proslul zejména pokus nazvaný Bravo, po kterém se nedaleký atol Rongelap pokryl dvoucentimetrovou vrstvou radioaktivního prachu. Místní obyvatelé zaznamenali vážné zdravotní komplikace a tři dny po jaderném testu museli ostrov opustit beztoho, aby si s sebou mohli vzít osobní věci. Americká vláda jejich neštěstí využila pro vlastní účely: zahájila tajný projekt, v rámci něhož na postižených ostrovanech zkoumala následky radiace na lidské tělo.

Celosvětovou kritiku pak vyvolala smrt japonského rybáře, který na následky ozáření po půl roce zemřel. Jeden z předních vývojářů vodíkové bomby Edward Teller tehdy šokoval arogantní reakcí: "Není žádný důvod, abychom dělali velkou vědu ze smrti jednoho rybáře."

Dodnes opuštěný atol

Radiace je na atolu Bikini zvýšená i po 70 letech od prvního pokusu a nezdá se, že by se tu chtěl někdo opět usadit. Oblast v současné době zkoumají vědci z univerzity ve Stanfordu, které zde překvapil bohatý podmořský život. Na přítomných organismech chtějí zkoumat jejich odolnost vůči radiaci a získané poznatky využít v boji s rakovinou u lidí.