Na počátku byly knihy

Tehdy jednatřicetiletý Richard Handl z města Angelholm na jihu Švédska se zajímal o jadernou fyziku. Přečetl hromady knih a mnohé informace si našel na internetu. A pak se jednou rozhodl, že od teorie přejde k praxi, své vyčtené znalosti zužitkuje a vyzkouší si, zda je možné vyrobit si domácí jaderný reaktor.

Od myšlenky nebylo daleko k činu. Handl byl v té době nezaměstnaný, času měl dost. O svém záměru se svěřil na blogu, který si pro ten účel založil. Nazval ho ,Richardův reaktorʻ „…Mým projektem je postavit funkční jaderný reaktor. Ne proto, abych získal elektřinu, jen pro zábavu a abych zjistil, jestli je možné štěpit atomy doma.“ Své příznivce pak pravidelně o svých krocích informoval.

Projekt začíná

Čtenáři ,Richardova reaktoruʻ se tak mohli dozvědět, jak postupně prostřednictvím internetu nakupoval a shromažďoval potřebný materiál. Koupil hodiny a hodinové ručičky a detektor kouře. Podrobně popsal, jak ho rozebral a získal z něho radioaktivní americium. Další radioaktivní prvky nakoupil od zahraničních společností, údajně hlavně z Německa.

Během následujících šesti měsíců psal o svých pokusech s radiem, uranem thoriem a berylliem a snahami rozštěpit atomy, aby si konečně spustil v kuchyni reaktor.

Zvláštní příspěvek

Dva, tři měsíce od spuštění svého „kuchyňského projektu“ v příspěvku, který trefně nazval Roztavení napsal: „Ne, není to tak nebezpečné. Ale zkoušel jsem vařit americium, radium a beryllium v 96tiprocentní kyselině sírové, aby se snáze smíchaly. Ale celá věc vybuchla a rozprskla se ve vzduchu...“ Uveřejnil i fotku roztavené plotýnky sporáku. Nepořádek v kuchyni uklidil, koupil si další radium a ve svých experimentech pokračoval…

„Fyzikův“ konec

Šikulka Handl měl nejspíš svůj „reaktorový“ sen na dosah. I když, jak po své nezdařené kariéře fyzika pro tisk připustil „… asi je dost těžké to zprovoznit.“ Nakonec si tak nějak uvědomil, že mít doma vlastní reaktor nemusí být v souladu se zákonem. Kontaktoval proto agenturu pro jadernou energii. Odpovědí mu byla policie v jeho kuchyni. Zabavila mu veškerý materiál i počítač, zatkla ho a jeho výzkumné centrum zavřela.

Následující video ukazuje jeho blog a zničenou kuchyni:

Zdroj: Youtube

Přestože Handl tvrdil, že měl vše pod kontrolou, odborní pracovníci v jeho bytě nezaznamenali zvýšenou úroveň radiace, ale své okolí neohrozil. Agentura se vyjádřila, že se choval nesmírně lehkomyslně a jeho pokusy byly velmi nebezpečné. Nakonec i sám Handl uznal, že to bylo šílené a prohlásil, že se bude věnovat už jen četbě.

A co ho ta jeho hra na fyzika stála? Především odsouzení za provádění nezákonných experimentů s nebezpečnými materiály a za porušení zákona o radiační bezpečnosti. Za mříže nešel. Vyváznul jen s pokutou 13 600 švédských korun, což je necelých třicet tisíc našich korun.

Bez pokuty do svého projektu celkem investoval v přepočtu něco málo přes deset tisíc korun a zakončil ho na svém blogu slovy: „Projekt zrušen.“

Zdroje: www.npr.org, www.businessinsider.com, www.bbc.com