Někteří badatelé se domnívají, že vzestup civilizace ukončil tzv. přirozený výběr, v němž přežijí jen ti jedinci, kteří se nejlépe přizpůsobili svému okolnímu prostředí. Evoluce však neskončila. „Vývoj není ani tak o přežití nejschopnějších, jako o jejich reprodukci," tvrdí docent v oboru paleontologie a evoluční biologie na University of Bath Nicholas R. Longrich. „I když nás dnes příroda asi nezavraždí, stále si musíme hledat partnery a plodit děti. Proto sexuální výběr hraje v naší evoluci hlavní roli."
Ani selektivní tlaky nezmizely. Pouze se přetvořily. Pokud chce člověk jako druh přežít, musí se opět přizpůsobit svému okolí. Podle vědce tento proces již začal. „Jakmile se naše strava změnila, vyvinuly se nám geny, jež pomáhají trávit škrob a mléko," říká. Podobný trend by měl pokračovat i během dalších 10 000 let.
Jak bude vypadat člověk za 10 000 let?
Klíčovou roli v budoucím vývoji hraje podle odborníků množství potravy, lékařská péče a hygiena. Díky dostatku jídla a nižší úmrtnosti se lidé dožívají čím dál tím vyššího věku. Už za několik pár let by tak mělo být zcela normální, že se budou pořádat oslavy stých narozenin. A jubilanti budou stále v perfektní kondici.
Zároveň budou vyšší. „Lidské samice milují vysoké samce. Nižší úmrtnost a sexuální preference pravděpodobně způsobí, že průměrná výška bude dva metry," vysvětluje Longrich. „A jelikož se méně spoléháme na hrubou sílu, hustota našich kostí klesla. Také svaly máme menší. Tento vývoj bude nepochybně pokračovat."
Avšak nejvýraznějšími změnami projde mozek. I přesto, že se za posledních šest milionů let jeho objem přibližně ztrojnásobil, nové výzkumy naznačují, že orgán moderních lidí se aktuálně zmenšuje. Naše mozky jsou tak menší než mozky antických Řeků či Římanů. To však neznamená, že jsme hloupější. „Spíše jsme ztratili určité schopnosti, zatímco jsme posílili jiné, které jsou pro nynější život důležitější," říká paleontolog.
Člověk jako zlatý retrívr?
I naše osobnost se bude vyvíjet. „Nyní žijeme ve velkém komfortu. Naše moderní společnost sice uspokojuje materiální potřeby, ale je méně schopná vyhovět psychologickým nárokům našich mozků jeskynních lidí, jež stále reagují na duchy ve tmě a hrozby z nedostatku. To se změní." Lidé budoucnosti by tak měli být méně agresivní, tolerantnější a šťastnější.
Lidé za 10 000 let budou jak retrívři.
Vědec také upozorňuje, že si lidé za deset tisíc let budou podobní. Nejen, že si rodiče budou moci vybírat, jaké geny jejich potomci budou mít, ale také se sjednotí vzhled. Díky rychlým dopravním prostředkům. „Stále více tvoříme jednu populaci. Vznikne tak Afro-Euro-Australo-Americo-Asiat, jehož barva pleti a rysy obličeje se ustálí na celosvětovém průměru." Globalizace zároveň vytvoří i jednotnější standardy krásy. „Budeme trochu jako zlatí retrívři. Přátelští, veselí, vyšlechtění a půvabní," směje se Nicholas R. Longrich.
Zdroj:
