Je možné, že evoluce a pokrok všechno zjednoduší. Mohlo by existovat méně jazyků. Naše pleť by měla být díky UV záření tmavší. Naše postavy budou vyšší, jelikož již za posledních 130 let lidé zaznamenali prudký nárůst výšky. Dnes měří průměrný Američan 180 cm. Díky technologiím navíc možná splyneme se stroji, které nám zlepší sluch, zrak, zdraví a mnoho dalšího. Možná, že díky nástrojům pro úpravu genů budeme nakonec ovládat své DNA natolik, že se staneme imunní vůči nemocem, zvrátíme účinky stárnutí anebo dokonce vyzrajeme na smrtelnost.

Zatím není nic víc než lidský mozek

Jak se lidstvo změní a jaká bude naše podoba, se pokusili vědci nasimulovat. Například v roce 2014 použili k simulaci činnosti lidského mozku jeden z nejvýkonnějších počítačů na světě. Tehdy se ukázalo, že ke zpracování stejného množství dat, které zpracuje 1 sekunda mozkové činnosti, bylo potřeba 705 024 procesorových jader, 1,4 milionu GB paměti RAM a 40 minut. Ale ať je náš mozek jakkoli výkonný, na lidské tělo zároveň působí celá řada dalších faktorů. Potýkáme se například s alergií na lepek, intolerancí ke kravskému mléku, naše průměrná výška se zvyšuje, stejně jako v mnoha zemích i váha. Žijeme déle, ale kvalita života je diskutabilní.

Na zajímavé video se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Vědecký pokrok – motor anebo brzda?

Pravdou je, že vědecký pokrok a nové technologie nám na jednu stranu život sice usnadňují, na stranu druhou si ale naši planetu velmi ničíme. To, v jakém stavu planeta bude, ovlivní dozajista i to, jací na ní budou lidé.

I když si velmi ceníme našeho myšlení a schopností našeho mozku, jemuž se ani ten nejpokročilejší počítačový systém nepřiblíží, nemusí to tak být navždy. Je velmi pravděpodobné, že v budoucnu se počítače nejen vyrovnají výpočetní rychlosti lidského mozku, dokonce ji i předčí.

Umělá inteligence budoucnosti bude umět mluvit, komunikovat, naslouchat a pamatovat si. A právě toto zdokonalování může být natolik nebezpečné, že se počítače budou stávat stále lidštějšími a integrovat se do robotů. Možné dokonce je, že roboti budou natolik vyspělí, že budou sami sobě vytvářet své vlastní prostředí.

Kde budeme žít?

Lidstvo se postupně snaží nacházet nové možnosti pro život a nová území, jež bychom mohli obývat, protože kapacita modré planety přestává stačit.

Evoluce lidstva by v budoucnu mohla pokračovat na jiné planetě, například na Marsu, kde jsou však zcela jiné podmínky. Na Mars dopadá o 66 % méně slunečního světla než na Zemi. A i to by mohlo ovlivnit to, jak budeme vypadat. Budeme se muset přizpůsobit novému prostředí.

Lidé na Marsu by potřebovali větší zornice, které budou schopny absorbovat více světla. Stejně tak by se tam změnila i naše výška, protože gravitační síla Marsu je pouze 38 % gravitační síly Země. Nízká gravitace Marsu by mohla umožnit prodloužení lidské páteře natolik, že by nám přidala dalších několik centimetrů na výšce. Čím rychleji se sami změníme a oddělíme od Země, tím větší šanci máme na to, abychom předešli vyhynutí.

Jak budeme žít? Ve hře je i nesmrtelnost

Kromě všech vzhledových odlišností, jež by nám život mimo Zemi přinesl, je ve hře ještě něco daleko horšího, a to je nesmrtelnost. Jak bychom jí konečně dosáhli? Na jedné straně se mocní všech dob pokoušeli nalézt elixír věčného života anebo kámen mudrců. Nyní jde věda kupředu tak rychle, že se to může podařit. Již nyní transplantujeme hlavy zvířat, jejichž cílem je zjistit, zda lze přenést vědomí z jednoho těla do druhého. Co když budeme v budoucnosti transplantovat i hlavy lidské?

Umíte si představit, že si svého partnera časem budete třeba moci vytisknout na 3D tiskárně?

Zdroje:

www.sciencealert.com, aofirs.org