V současné době je evidováno 13 080 jaderných hlavic. Nejvíce jich má Rusko a USA. Mezi další státy, které se otevřeně hlásí k vlastnictví nukleárních zbraní, patří Severní Korea, Pákistán, Indie, Čína, Francie a Velká Británie.

V roce 2017 byla na půdě OSN sjednána Smlouva o zákazu atomových zbraní. Jaderné mocnosti a jejich spojenci však tuto dohodu nepodepsaly. Nic jim tedy nebrání, aby po pomyslném červeném tlačítku kdykoli sáhly.

Jak by vypadal svět po jaderné válce

Účinnost zbraní hromadného ničení se liší podle konkrétního modelu. Země vlastní jak střely s doletem asi 100 km, tak mezikontinentální rakety. Jednou z nejsilnějších je ruská SS-X-30 Satan 2. Ta dokáže zničit území o velikosti Francie.

Destruktivní následky ale dokáží způsobit i menší střely. Pokud by nukleární zbraň dopadla na území o rozloze 1300 kilometrů čtverečních, což jsou necelé tři Prahy, uvolnilo by se do ovzduší okolo 5 milionů tun prachových částic uhlíku. „Nad celou oblastí by došlo k úbytku dešťových srážek o 20-80 %," říká Adam Liska z Lincolnovy Univerzity v Nebrasce. „Zemědělská sezóna by se tak zkrátila o 10 až 40 dní po dobu následujících pěti let. Kdo by nezemřel na samotný výbuch a radiaci, toho by čekal hlad."

Tým odborníků pod vedením profesora Alana Robocka z Rutgers University namodeloval, jak by dopadly konflikty mezi jednotlivými jadernými mocnostmi. Pokud by mezi sebou začalo bojovat Rusko a USA, z 3 360 aktivních hlavic by se do atmosféry uvolnilo 150 milionů tun sazí. „S výjimkou Austrálie, Nového Zélandu a části Jižní Ameriky by postihl hladomor celý svět," píší vědci.

Nukleární zima

Ve válce mezi Indií a Pákistánem, v níž by vybuchlo 100 malých jaderných zbraní, by zemřelo asi 27 milionů lidí. 5 megatun sazí byl ale snížilo celosvětovou produkci potravin o 7 %. 255 milionů obyvatel by tak během následujících dvou let zemřelo na nedostatek jídla. Autoři však nepočítají se scénářem, kdy by hladomor vyvolal další sadu válek o omezené zdroje zásob.

Zdroj: Youtube

Jaderná válka by navíc způsobila tzv. nukleární zimu. „Při explozi by bylo vymrštěno velké množství aerosolu, který by bránil průchodu slunečních paprsků. To by mělo za následek ochlazování planety. Při použití arzenálu USA a Ruska by teploty klesly o necelých 10 °C. Návrat k normálu by trval asi deset let," říká Joshua Coupe z Rutgers Climate Institute.

Zdroj:

www.e15.cz, www.ekolist.cz, www.climate.edu, www.cs.wikipedia.org