Jak by vypadalo, kdyby současná invaze opravdu přerostla v celosvětovou jadernou válku? Na to se snažili odpovědět odborníci z americké Princetonské univerzity. Dali dohromady dostupné údaje o množství a složení atomových zbraní a pravděpodobné pořadí jejich nasazení.
Vytvořili tak simulaci případné války mezi Ruskem a zeměmi NATO. Podle ní jako první vystřelí náš východní soused. Bude se tak snažit zastavil postup svých nepřátel. „Vzhledem ke změně vývoje bojů se zvyšuje šance, že Putin sáhne po červeném tlačítku," říká bývalý britský plukovník a odborník na chemické zbraně Hamish de Bretton-Gordon. Pokud by se tak stalo a varovný výstřel by se vypálil ze základny poblíž města Kaliningrad, dopadl by do oblasti mezi Českem, Polskem a Německem.
Jak by vypadal svět po jaderné válce?
Jakmile by NATO odpovědělo útokem, Rusku by již nic nebránilo, aby sáhlo do svých zásob nukleárních hlavic. Těch má podle odhadů kolem 5977. „Letadla a rakety krátkého doletu by nejprve vynesly asi 300 bomb. Jejich cílem by byly základny a postupující jednotky NATO," popisuje historik a hlavní autor studie Alex Wellerstein. „Aliance by odpověděla přibližně 180 jadernými hlavicemi.“ Během tří hodin by zemřelo nebo bylo zraněno kolem 2,6 milionu lidí.
Boje by stále pokračovaly. Cílem obou znepřátelených stran by nyní byly nejlidnatější metropole a ekonomická centra. „Na každé město by se použilo pět až deset pum, záleželo by na počtu obyvatel," říkají odborníci. Za dalších šest hodin by počet obětí stoupl na 90 milionů lidí. Číslo by se ale kvůli jadernému spadu a dalších dlouhodobých účinků zbraní během několika dalších dní zvyšovalo.
Ani ti, kteří by přežili, by ale neměli vyhráno. Ruku v ruce s jadernou válkou jde další hrozba, tzv. nukleární zima. Ta je způsobená explozemi jaderných bomb, z nichž by bylo do atmosféry vymrštěno obrovské množství aerosolu, jenž by následně bránil průchodu slunečních paprsků na Zem. „Množství popela, kouře a drobných částic by v případě, že by NATO a Rusko odpálily všechny jaderné zbraně, přesáhlo víc než 150 megatun," upozorňuje klimatolog Joshua Coupe.
Nukleární zima po jaderné válce
Severní polokoule by se tak v temnotě ocitla do týdne a jižní do čtrnácti dnů. Nedostatek tepla a světla by způsobilo ochlazení planety průměrně o 8 stupňů Celsia. Vegetační období by se tak vě většině oblastech zkrátilo až o 90 %. Mohutný kouř by se podle simulace Atmosphere Community Climate Model rozplynul až po deseti letech.
Prudké ochlazení by mělo za následek i změnu chemického složení oceánů. Většina podvodního ekosystému by tak vyhynula. Podobná katastrofa by postihla i pevninu. Největším problémem by byl nedostatek potravin. „Zásoby obilí by za rok nebo dva zmizely. Většina zemí by nebyla schopna dovážet plodiny z jiných regionů, protože by také trpěly neúrodou," říká Jonas Jägermeyr, výzkumník potravinové bezpečnosti z Goddardova institutu pro vesmírná studia NASA v New Yorku. Následný hladomor by podle něj byl horší než kterýkoli v doložené historii. „Strašidelné je, že k jeho vypuknutí stačí použít jen 1 % světového jaderného arzenálu."
Zdroj:
www.iflscience.com, www.cnn.iprima.cz, www.techexplorist.com, www.sgs.princeton.edu, www.nature.com
