Zdroj: Profimedia.cz
Jak by vypadala Země bez lidí? Vědci sestavili model. Byl by to ráj, tvrdí
Města, vesnice, přehrady, elektrárny, skládky, silnice, ale také předměty denní potřeby. Vše, co lidstvo využívá, změnilo vzhled naší planety k nepoznání. Jak by vypadala, kdyby největší a nejchytřejší predátor všech dob zmizel?
Hluboko v guatemalském deštném pralese se nachází jedna z nejslavnějších památek mayské civilizace. Zhruba 2000 let stará citadela zvaná Tikal. „Když se prodíráte hustou zelení, málokomu dojde, že před tisíci lety zde byly ulice a domy. Je úžasné, jak si příroda vezme zpět, co ji patří," říká spisovatel a novinář Alan Weisman.
Zarostlé ruiny hradů nebo oblast po černobylské katastrofě nám umožňuje nahlédnout, jak by naše planeta mohla vypadat, kdyby lidé najednou zmizeli z jejího povrchu. Už za pár hodin by nastal blackout. Absence elektrické energie by způsobila zaplavení tunelů, sítí metra nebo dolů. Domácnosti by zničila voda z lednic a mrazáků. Po několika dnech by začali umírat zamčení domácí mazlíčci a zemědělská zvířata.
Jak by vypadala Země bez lidí?
Zhruba po měsíci by se odpařila všechna chladící voda z jaderných elektráren. To by vedlo k mohutným explozím a rozšíření radiace. Bez lidského dohledu by začaly hořet i ropné rafinérie. Po roce by již většina parků a zahrad expandovala za hranice plotů. Z nebe by začaly padat satelity. Po 25 letech by bylo vegetací pokryto tři čtvrtiny ploch náměstí a chodníků. Vzduch by byl čistý a viditelnost lepší.
Města pod úrovní mořské hladiny by byla zaplavena vodou. Suchá místa, jako Dubaj nebo Las Vegas, by pohltil písek. Zkáze by podlehly i budovy, včetně historických památek. Podzemní voda by odplavovala silnice a chodníky. Většina staveb z železobetonu by se začala hroutit. Erozi by podporovaly kořeny rostlin. Zhruba 300 let po zmizení lidstva by se protrhly přehrady a koryta řek. Z toho důvodu by se změnil ráz krajiny. „Do 500 let by se ulice proměnily v pastviny a lesy," říká Weisman.
Absence pesticidů a jiných chemikálií by spustila kaskádu událostí. „Jakmile se daří hmyzu, daří se lépe i rostlinám a ptákům. Půda, vzduch i voda se zotavuje. Krajinu by tak znovu obsadilo množství divoké zvěře," vysvětluje spisovatel. Jeho teorii potvrzuje výzkum odborníků z univerzity v Göteborgu ve Švédsku.
Biblický ráj bez lidí
„Svět býval na lvy, slony, tygry, nosorožce, medvědy a další zástupce megafauny výjimečně bohatý. To se ale změnilo, jakmile lidé začali osídlovat planetu," říká Søren Faurby, lektor makroekologie a makroevoluce. „Po příchodu Homo sapiens vidíme konzistentní nárůst míry vymírání." V Austrálii došlo ke snížení biodiverzity již před 60 000 lety. V Severní a Jižní Americe před 15 000 lety a na Madagaskaru a na karibských ostrovech před několika tisíci lety.
Zdroj: Profimedia.cz
„Nejenže zvířata zabíjíme mnohem rychleji než ostatní prerátoři, lovíme způsoby, jež jsou obzvláště destruktivní," vysvětluje Profesor Chris Darimont z University of Victoria v Kanadě. Zatímco zvířata se zaměřují na slabé a mladé, lidé loví dospělé kusy v produktivním věku. Tím se snižuje počet jedinců schopných reprodukce.
Søren Faurby předpokládá, že Země bez lidí by připomínala přírodní rezervaci Serengeti v severní Tanzanii. Existence megafauny má totiž přímý vliv i na úrodnost krajiny. Ta se kvůli postupnému hynutí velkých zvířat snížila o 90 %. „Vezmeme-li však v potaz vše, co by bylo zapotřebí k návratu na základní úroveň druhové bohatosti, Země by se zregenerovala až za 3 až 7 milionů let."
Zdroj:
www.zoom.iprima.cz, www.livescience.com, www.dailymail.co.uk
