Jak by vypadala Země bez lidí: Vědci sestavili mapu a představili smutnou vizi

Naše Země bez lidí by vypadala jako Serengeti.

Naše Země bez lidí by vypadala jako Serengeti.

Foto: Delbars / Shutterstock.com

Kdyby na Zemi nebyli lidé, naše planeta by se zřejmě podobala jedné nekonečné Serengeti se stády volných zvířat. Studie Aarhuské univerzity se zabývala tím, kde by pravděpodobně žila zvířata, kdyby lidstvo neexistovalo. Ve světě bez člověka by dnes většina severní Evropy pravděpodobně byla domovem zvířat, jako jsou vlci, losi, medvědi a sloni. Ale nejvíce by jich bylo v Severní a Jižní Americe.

Vědci se pokusili sestavit mapu, která poukazuje zejména na větší rozmanitost savců v Severní a Jižní Americe. Mnoho druhů v Africe podle nich není způsobeno klimatem, ale tím, že je to jediné místo, kde je člověk nevyhubil. Skutečnost, že Afrika má tak vysokou hustotu savců, odráží spíše minulou lidskou činnost než cokoli, co by souviselo s jejím životním prostředím. Takovéto závěry přinesla nová studie, která tvrdí, že bez člověka, který poškozuje ekosystémy, by se většina světa podobala tomu, za čím jezdíme na safari. Zásadní problém je, že lidé porušili pravidla přírody tím, že se zaměřili na reprodukční dospělou kořist a jiné šelmy. Tím narušujeme reprodukční řetězce a nedáváme přírodě šanci přežívat.

Na dokument o tom, jak by Země vypadala bez lidí, se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Nejvíce zvířat by žilo v Severní a Jižní Americe

"Většina safari se dnes odehrává v Africe, ale za přirozených okolností by se stejný nebo dokonce větší počet velkých zvířat bezpochyby vyskytoval i na jiných místech," řekl hlavní autor studie Dr. Soren Faurby. Ale tak by to nebylo, kdyby lidstvo neexistovalo.

Studie se zaměřila na to, jaké by asi bylo přirozené rozšíření jednotlivých druhů podle jejich ekologie a současné přírodní předlohy prostředí. Člověku se povedlo snížit rozmanitost savců po celém světě. „Na většině míst je diverzita savců velmi deficitní ve srovnání s tím, jaká by byla přirozeně,“ říká profesor Jens-Christian z Aarhuské univerzity. Dnes je právě Afrika prakticky jediným místem s vysokou rozmanitostí velkých savců.

Revidovaná mapa světa, kterou vědci sestavili, ukazuje mnohem větší rozložení vysoké diverzity velkých savců na většině světa a odhaluje obzvláště vysokou úroveň v Severní a Jižní Americe, tedy v oblastech, které jsou v současnosti na velké savce poměrně chudé.

Pinterest

Největší predátor: Člověk

Lidé jsou velmi agresivní superpredátoři, kteří využívají zvířata mnohem více než kdokoli jiný. Tato naše vlastnost má kořeny již pradávno, jelikož po většinu historie vnímal člověk přírodu jako zdroj, který může využívat. Dnešní ochrana přírody a ekologie a nejrůznější kampaně jsou relativně novým fenoménem.

Celosvětový průzkum masožravců označil lidstvo za hříšně efektivního superpredátora, který porušuje mnohá pravidla živočišné říše. Člověk je jen jedním z mnoha masožravých predátorů na naší planetě, ale vědci tvrdí, že jeho vliv na ostatní skupiny živočichů není vůbec obyčejný.

Jak by to vypadalo, kdyby lidstvo nikdy neexistovalo? Sledujte tady:

Zdroj: Youtube
 

Likvidujeme oceány i souši

A nejenže zabíjíme zvířata v mnohem větší míře než ostatní predátoři, ale lovíme i způsobem, který je obzvláště destruktivní. Člověk rozhodně není ke své planetě milosrdný. Lidé loví populace ryb 14krát agresivněji než mořští predátoři, jako jsou žraloci a kosatky. Na souši loví velké šelmy, jako jsou medvědi, vlci a lvi, devětkrát rychleji, než se tato dravá zvířata zabíjejí navzájem ve volné přírodě, uvedli vědci.

Navíc lidé loví dospělé živočichy, nikoli jejich mláďata. Tím vak vyřazují živočichy z populace a snižují schopnost populace se obnovovat, protože odstraňují jedince schopné reprodukce. Právě tento druh zabíjení má za následek rozsáhlé vymírání a narušení potravních řetězců a ekosystémů.

Budoucnost naší planety je i na nás, lidech.

Jak bude vypadat svět za 500 let: Planeta by mohla být zcela jiná

Naše dopady jsou stejně extrémní jako naše chování a planeta nese břemeno naší dravé nadvlády. Vědci tvrdí, že nejnovější poznatky mohou být důležitým podkladem pro obnovu a ochranu přírody. 

Zdroje:

www.ecowatch.comwww.dailymail.co.ukwww.livescience.com