Šestnáct tubusů, tři byty, 39 místností s plochou od 4 do 18 čtverečních metrů, garáž pro pět aut a střešní terasy. 

Autorem nové rezidence v Praze na Břevnově, postavené na 371 metrech čtverečních, za 20 milion korun, je švýcarský architekt Christian Kerez, jenž se proslavil jako milovník geometrie.

Své nadšení do pravidelných těles promítl také v pražském projektu, k jehož realizaci dostal absolutní volnost, což není obvyklé. 

To, že je dům jedinečný, dokládá zároveň fakt, že více než polovina oslovených stavebních firem zakázku pro její náročnost odmítla.

Takešiho hrad

Vila se totiž skládá výhradně z tubusů různých výšek a průměrů. „Je tak na první pohled extravagantní,” říká v rozhovoru pro Pražskou drbnu architekt Tran Anh Tuan. „Splňuje však všechny povinné stavební předpisy.”

Právě na ty upozorňovali jak sousedé, tak jiní architekti. Lidé viděli problém v nerespektování původní zástavby a výšce třípatrového domu, jež odpovídá spíše čtyřpatrovému paneláku. Diskutabilní byla zároveň i oranžová fasáda z režného zdiva.

Zdroj: Youtube

Do očí bijící je podle architekta také nerespektování rohové parcely. „Vnímám to jako nevyužitý potenciál ke vztahu k veřejnému prostranství. Shluk tubusů proto působí chaoticky. To se však může změnit, jakmile bude hotová zahrada,” přiznává.

Světoznámá stavba

Originální je i interiér. Kruhové prostory postrádající hrany a různé velikosti překrývajících se pokojů totiž připomíná labyrint a vyvolávají dojem nekonečnosti.

„Je to prostor, který se otevírá sám do sebe a expanduje. Dispozice jednotlivých místností se navíc mění z jedné úrovně do druhé,” vysvětluje Kerez.

Rozloha pokojů se pohybuje od čtyř do osmnácti metrů čtverečních, na výšku mají od 2,35 metru do pěti metrů. Součástí domu je zároveň také výtah a sanitární kumbály.

Tento fenomén zaujal i odborníky vydávající prestižní časopis Global Architekture, již stavbu hned po vytvoření návrhu prezentovali, což je pro projekty realizované v Česku rarita. 

Tran Anh Tuan si proto myslí, že s odstupem času si rezidenti Břevnova na vilu zvyknou a stane se součástí obrazu města stejně jako Eiffelova věž v Paříži nebo tančící dům na Rašínově nábřeží.

Zdroje: www.idnes.cz, www.prazska.drbna.cz, www.designboom.com, www.cs.wikipedia.org