„Ještě krok a rozpářu ti břicho," zahulákal na celou hospodu. Tovaryš se zasmál. „Mě vyhrožuješ?" odplivl si, vyhrnul si rukávy a vrhnul se na protivníka. Za malou chvíli ležel pobuda v kaluži krve. V srdci měl zabodnutý vlastní nůž.
Násilí ve středověku
Podobné příběhy byly ve středověku běžnou záležitostí. Lidé se k násilí uchylovali mnohem častěji než dnes. „Mohla za to každodenní konfrontace se smrtí," vysvětluje historik Petr Kreuz. „Než člověk dospěl, stal se svědkem úmrtí svých sourozenců, řady příbuzných a někdy i vlastních rodičů. Smrt byla všudypřítomná, takže lidé byli otrlejší a násilí nepůsobilo odstrašujícím dojmem. Středověký člověk považovat za akt násilí především útok na svou fyzičnost. Ať už šlo o zbití nebo pouhé omezení svobody."
Různé formy násilí nebyly ve středověku kontrolované. Naopak, nepsaný kodex cti je často vyžadoval. Veřejná moc navíc trestala pouze nejzávažnější delikty, jako byla plánovaná vražda nebo vyhnání plodu z těla. Až od 16. století se začalo prosazovat veřejné trestní právo a soudní procesy.
Výzkum uvádí, že míra vražd ve středověkém Londýně, kde žilo asi 80 tisíc lidí, byla 15 až 20krát vyšší než je tomu dnes. Většinou začínaly hádkou „velmi triviální povahy". Docházelo k nim ve dnech, kdy jednotlivci nepracovali, nejčastěji ve večerních hodinách.
Více mrtvých
„Největší míru násilí zažily české země za vlády slabých panovníků, jako byl Václav IV.," říká Petr Kreuz. „Toto období trvalo od 80. let 14. století až do husitských válek. Další éra přišla po nástupu Jagellonců." V těchto letech se objevovali lapkové, kteří přepadávali pocestné, nižší šlechta prováděla loupeživé výpravy, měšťané i vesničané brali právo do svých vlastních rukou.
„Zbraně nebyly nikdy daleko," vysvětluje Tara John ze CNN Eisner. „Každý u sebe nosil něco ostrého. Proto se konflikty často vymkly kontrole a končily prolitou krví." Megan White z The Evening Standard dále poznamenává, že mezi nejoblíbenější zbraně patřily dýky a meče. Použily se v 68 % všech katalogizovaných případů ze středověkého Londýna. V 19 % se objevily sekery nebo dřevěné kyje. Vyšší míra úmrtnosti navíc souvisela s absencí lékařské péče. Více než 18 % napadených jedinců zemřelo na infekci nebo vykrvácení.
Mezi hlavní centra násilí patřily veřejné ulice, trhy a šenky. Kdykoli středověký měšťan vyšel ven, nebyl si jistý, zda se dostane v pořádku zpět domů. Například v lednu roku 1322 si šel William, syn zlatníka Henryho v Rowe, ulevit na veřejný záchod. Nechtěně znečistil boty neznámého mladíka. Poté, co si muž postěžoval, William mu dal pěstí a srazil nešťastníka k zemi. V tu chvíli zasáhl přihlížející Philip, což zlatníkova syna ještě více rozčílilo. Odvázal sekeru, kterou měl u pasu a udeřil Philipa do čela.
Ani ženy nešly pro ránu daleko. Ve středověku a raném novověku se jejich podíl mezi pachateli pohyboval mezi 15 až 20 %. Prostitutka Agnes jednou napadla těhotnou kamarádku Lucy tak, že ta zůstala polomrtvá ležet na zemi. Isabella Heron zase na konci prudké rozepře ubodala svého milence.
Zdroj:
