I když spoustu záhad se podařilo objasnit, mnohé otázky, včetně těch nejzákladnějších, stále zůstávají nezodpovězeny. Výzkumy stále pokračují a pravděpodobně vždy budou. Týmy archeologů z celého světa se snaží zjistit a dokázat, kolik lidí se na stavbách pyramid podílelo, a jaké metody používali.
Archeolog Flinders Petrie zjistil, že pyramidy vznikly z jednoduchých obdélníkových hrobek mastab, které se v Egyptě stavěly před více než 5 000 lety. Za vlády faraona Džosera kolem roku 2630 př. n. l. došlo ke změně techniky a pyramida se vyvinula v "šestivrstvou stupňovitou pyramidu s podzemními tunely a komorami".
Na dokument o stavbě pyramid se podívejte zde:
Desetitisíce stavitelů
Většina egyptologů se v posledních letech shoduje na tom, že ke stavbě egyptských pyramid v Gíze, faraónů Chufuva, Chafra a Menkaura bylo potřeba mezi 20 000 až 30 000 lidí. Egyptolog Zahi Hawass se na základě velikosti hrobek a pohřebiště domnívá, že pyramidy postavilo přibližně 36 000 starověkých Egypťanů. Toto číslo je značně nižší než původní odhady řeckého historika Hérodota, který odhadoval, že na stavbách pyramid pracovalo 100 000 mužů ve třech směnách. Nový výzkum ukázal, že se nejednalo o zcestný odhad, ale že to nebylo 100.000 různých mužů, ale 33 000 mužů, kteří pracovali na tři směny.
Za výzkumem stojí tým archeologa Marka Lehnera z projektu mapování Gízské plošiny při Orientálním institutu Chicagské univerzity a Harvardského semitského muzea. Tým zjistil, že k dodání "340 kamenů každý den" bylo potřeba 1 200 lidí a další 2 000 lidí kameny převáželo, a jiní je řezali a usazovali. Závěrem je tedy zjištění, že k postavení pyramidy během 20-40 let by bylo zapotřebí 5 000 mužů, kteří by stavěli, těžili a převáželi kameny z místního lomu.
Archeolog Richard Redding zase odhaduje počet stavitelů pyramid na přibližně 10 000 lidí pro všechny tři pyramidy. Dokazuje to na příjmu jejich potravy, protože každý den bylo poraženo tolik skotu, ovcí a koz, aby se vyprodukovalo v průměru 4 000 liber masa, které musely nasytit všechny stavitele.
Technika stavitelů pyramid
I když nebyly vydány žádné jednoznačné výsledky, mnoho tisíc vysoce kvalifikovaných archeologů, inženýrů a antropologů přesně ví, jak byly pyramidy sestaveny. Zhruba 90 % kvádrů pyramid je z měkkého vápence vytěženého jen kousek od pyramid. Navíc se dlouho tradovalo, že nebyl použit žádný kov ani jiný materiál, který by stavbu zjednodušil. Ale ani to není pravda, jelikož archeologové z Toledské univerzity v Ohiu podle Jamese A. Harrella a Pera Storemyra našli mnoho měděných klínů, které se používaly spolu s dřevěnými pákami k mechanickému lámání měkkého vápence. Práce tak byla o něco snazší, než jsme se domnívali. Ale pak je tu ještě jedna vychytávka – papyrus!
Na další dokument se podívejte zde:
Použití papyru při stavbě pyramid
Ukázalo se, že právě díky papyru se masivní bloky snáze přemisťovaly pomocí vody. Papyrus nalezený ve Wádí al-Džarfu dokazuje, že vápenec použitý v plášti pochází z lomu, který se nachází v Turahu nedaleko dnešní Káhiry. Do Gízy byl přitom po Nilu přepraven lodí během čtyř dnů a poté řadou kanálů.
Fyzikové z Amsterodamské univerzity pak v roce 2004 zjistil, že Egypťané tlačili a tahali velké dřevěné saně a že písek před saněmi byl pravděpodobně zvlhčován vodou, což snižovalo tření a usnadňovalo pohyb. O tomto způsobu stavby informují i mnohá staroegyptská umělecká díla.
Dnes již tedy víme, že svou důležitou roli při stavbě pyramid sehrála i voda. Zatímco Egypt máme všichni spojený s pouští vyprahlým pískem, krajina Nilu byla dříve jednou z nejúrodnějších částí světa,
Zdroje:
www.constructorasenqueretaro.com, www.ancient-origins.net, spectrum.ieee.org
