Díky mobilním telefonům je snadné si dopřát zábavu, informace a tedy být neustále v obraze. Nejenom my si tuhle vymoženost užíváme, baví totiž i děti a v tom, jak se ukazuje, může být problém. Jde o to, že děti, které dostávají telefony ve stále mladším věku a současně mají doma přístup k televizorům, tabletům, videohrám a dalším technologiím, prosedí denně u obrazovky mnohem více času než předcházející generace.

Kolik je dost

I proto vydala Světová zdravotnická organizace (WHO) před několika lety doporučení, kolik času by nejmenší děti měly strávit u obrazovky.

Rozhodně nedoporučuje, aby děti, které jsou mladší jednoho roku, trávily u obrazovky jakýkoli čas. To samé platí i pro jednoleté dítě.

Dvouleté děti by měly mít povolenou maximálně jednu hodinu, raději méně. A třem až čtyřletým dětem byste měli dovolit dívat se na pohádky také ne více než hodinu.

Doporučení neznamená, že dítko posadíte k obrazovce a jdete si po svých, ale naopak, že daný čas strávíte s ním a budete si s ním povídat o tom, co vidí.

Studie naznačují hloupnutí dětí

Malé děti by měly běhat venku, hrát si, jezdit na kole, plavat a dělat spoustu dalších pohybových aktivit. Místo toho sedí u obrazovky. Jenže, jak ukazuje řada studií, děti, které rodiče odloží k obrazovce, nemají potřebu nejenom sledovat svoje okolí, ale také se kamkoli hýbat. Podle Andrewa Meltzoffa z University of Washigton, když dítě komunikuje s rodičem prostřednictvím slov a vizí, dokáže do 18 měsíců identifikovat 335 předmětů. Odložené u obrazovky jich za stejnou dobu zvládne pouze 197.

A to není všechno. Při nástupu do školního zařízení je velká pravděpodobnost, že u těchto dětí nebude dostatečně vyvinutá jemná motorika důležitá pro správný úchop tužky.

Čas strávený u obrazovky jakéhokoli zařízení už byl spojen s příznaky ADHD, snížením slovní zásoby, komunikačními dovednostmi a očním kontaktem.

Takové děti nemají dostatečně vyvinutou pozornost, neumějí se rychle rozhodovat a nejsou schopny adekvátních kognitivních reakcí, nedokážou si poradit s problémy odpovídajícími věku. S tím souvisí i psychické potíže.

Kanadští vědci ve studii zveřejněné v rámci Jama Pediatrics zjistili, že 2 a 3leté děti sledovaly televizy od 2,5 do téměř 4 hodin denně. Toto nadměrné sledování televize znamenalo horší výkon při vývojových screeningových testech, což částečně vysvětluje, proč tyto děti nejsou vývojově připraveny na nástup do školy.

Dítě by mobilní telefon nemělo mít vůbec

V rozhovoru pro ČT24 neurolog Martin Jan Stránský uvedl, že dítě by nemělo mít mobilní telefon. Dle jeho vyjádření je to fakt, který potvrdila řada nadnárodních studií, které ukazují, že používání mobilního telefonu, především u dětí kolem osmi let, vede k rozkladu sociálních dovedností, hloupnutí, k nástupu úzkosti a depresí.

Osobní interakce

Podle Saminy Yousuf, dětské lékařky OSF HealthCare by se rodiče měli zaměřit na osobní interakce se svými dětmi.

Jak říká, mladší děti nemají stejný vztah k tomu, co vidí na obrazovce jako ke skutečnému životu. Podprahové informace, které vnímáme během osobních rozhovorů, na obrazovce vypadají zcela jinak. Při hře s rodičem se dítě učí, jak správně interagovat se svým prostředím. A čím více spolu budou komunikovat, tím lépe to pak půjde jejich dětem v kolektivu a samozřejmě i v dospělosti.

Zdroje: www.osfhealthcare.org, ct24.ceskatelevize.cz, jamanetwork.com