Před 66 miliony let narazil do planety Země asteroid o šířce asi 15 km, jehož dopad na Zemi byl asi deset miliardkrát silnější než bomba svržená na Hirošimu. Tehdejší svět zcela zanikl, Země byla sežehnuta a vlna tsunami zničila zbytek. Tehdy vyhynulo 75 % všech živočišných druhů, mezi nimi i dinosauři. Co kdyby to ale dopadlo jinak?

Na video se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Nový scénář dopadu asteoridu

Dokument BBC nazvaný Den, kdy dinosauři zemřeli se zaměřuje na to, jaký by byl osud naší planety, kdyby asteroid dopadl o něco dříve nebo později. Vypadá to, že by se ponořil do Tichého nebo Atlantského oceánu a jeho dopad by byl daleko užší. Dokonce by pravděpodobně přežili i někteří dinosauři. Jaký by pak byl jejich vývoj?

"Zastávám neortodoxní názor, že dinosauři byli kvůli ochlazování klimatu tak jako tak odsouzeni k zániku," říká paleontolog Mike Benton, který myslí, že by dinosaury stejně nahradili savci. Jenže existuje i jiný názor, který tvrdí, že by se tak nestalo zdaleka tak rychle.

"Jakmile se dostanete do paleocénu a eocénu, není nic, co by jinak ovlivnilo obecnou biologii dinosaurů. Byl by to svět, ve kterém by se křídoví dinosauři stále cítili dobře," tvrdí naopak výzkumník masožravých dinosaurů Tom Holtz a mnozí s ním souhlasí. Dinosauři by pak poměrně dobře přežívali klidně i dalších 160 milionů let.

Jak by dinosauři vypadali?

Jistě, že by se dinosauři museli také potýkat s klimatickými změnami, které se objevily již před 55 miliony let. To by mohlo mít za následek i to, že by mnozí dlouhokrcí sauropodi rostli rychleji, rozmnožovali se v mladším věku a zmenšovali se, takže obecně by gigantické rozměry druhohorních dinosaurů možná zmizely. Stejně tak by se zmenšily i rostliny, jež sloužily jako jejich potrava a býložraví dinosauři by se začali živit především kvetoucími rostlinami. Ty se ale hůř tráví, což je další důvod k domněnce, že by dinosauři přišli o svou monstróznost.

Celkově lze říci, že by se dinosauři rozvinuli do mnoha dalších větví, pravděpodobně menších tvorů, jež by měli zásadně jinou stravu. Jedni by se podobali primátům, jiní by dokázali opylovat rostliny a pili by nektar.

Vzhledem k tomu, že se před 34 miliony let oddělila Jižní Amerika a Antarktida, svět se vysušil a ochladil a rozrostla se tráva. Ta pak neposkytovala zvířatům pasoucím se volně v přírodě dostatečný úkryt, ale zvýšila se rozmanitost kopytníků, pastevců a masožravců, kteří se jimi živili. Je tedy dost možné, že by vznikli i podobní dinosauři – rohatí anebo zobákovití býložravci, adaptovaní na travnaté plochy.

A naopak za polárním kruhem a v chladnějších oblastech by se zřejmě vyvinuli dinosauři s hustými a propracovanými kožešinami, pokrytými chmýřím a peřím až ke konečkům prstů a ocasů. Zcela novou kategorií by pak byli dinosauři mořští anebo takoví, kteří by byli adaptováni k životu v moři i na souši.

Zkrátka dinosauři by se postupně adaptovali na okolní nové měnící se prostředí a je možné, že by přežívali velmi, velmi dlouho, ne-li dodnes.

Jak si stojí člověk?

Otázka přežití a vývoje všech možných živočišných druhů, kdyby asteroid dopadl jindy a jinam, nabízí pak i vznik pro teorii o raných hominidech. Žili by první lidé společně s dinosaury?

I to je možné vzhledem k tomu, že některé linie savců se vyvíjely již před masovým vymíráním. Takže existence linie primátů i člověka je poměrně pravděpodobná. Například Tom Holtz si myslí, že vzhledem k tomu, že jsme se vyvinuli ve světě plném obřích savců, je to pravděpodobné: "Mohli jste mít nějaké primáty žijící na stromech, kteří se s rozšiřováním travnatých ploch přestěhovali do tohoto prostředí a stali se pseudolidmi tohoto alternativního vesmíru. A stejně jako se naši předkové museli vypořádat se šavlozubými kočkami a velkými antilopami, tito lidé by se museli vypořádat s droméosaury a abelisaury."

Lidé by museli být ještě obezřetnější a naučit se žít ve světě velkých a nebezpečných zvířat. Podle Holtze by to ale nebylo tak hrozné: "Lidé si myslí, že druhohorní svět byl nepřetržitou krvavou lázní. Ale velcí predátoři byli po většinu času rozmístěni řídce a svět byl relativně bezpečný, pokud jste se jim drželi z cesty."

Kromě toho existuje i teorie inteligentního "dinosauroida". Masožravý dinosaurus Troodon měl neobvykle velký mozek a mohl být linií, z níž se vyvinuli mozkovití dinosauři, kteří by pak měli schopnost řešit problémy. Podle Holtze by však nikdy nevypadali jako lidé, i když je možné, že by obývali Zemi společně s námi. Šlo by asi o několik druhů velkých býložravých sauropodů, a dokonce i masožravců podobných T-rexovi. Ti by ale potřebovali velký prostor, a to je to, co nám na naší planetě tolik ubývá.

Zdroje:

answersingenesis.org, www.bbc.com, www.activewild.com