Lidská paměť
Pro pochopení toho, proč zapomínáme, je třeba nejprve porozumět tomu, jak naše paměť funguje, a zároveň vyvrátit některé mýty, které se o ní tradují.
Už se vám někdy stalo, že jste vešli do místnosti a ihned poté zapomněli, proč tam jste a co tam děláte? Nebo jste chtěli něco říct a najednou jste si nemohli vybavit, co to mělo být?
Podle zprávy zveřejněné v časopise Live Science lidský mozek neustále zpracovává nespočet myšlenek a činností, někdy se však může zdát, že nepracuje tak, jak bychom rádi. Co se ve skutečnosti odehrává v našem mozku, když zapomeneme, na co jsme právě mysleli?
„Paměť není jen jedna věc. Existují různé složky paměti, které se pojí s různými kognitivními procesy," uvedla pro Live Science Susan Gigiová, profesorka psychologie na Northeastern University.
Podle ní je nutné rozlišovat dva různé typy paměti, dlouhodobou a pracovní. Dlouhodobá paměť je široká a mnohostranná kategorie vzpomínek, zahrnující znalosti, zkušenosti a dovednosti uložené v mozku po dlouhou dobu – od hodin až po celý život.
Proč zapomínáme
Oproti tomu myšlenky v pracovní paměti procházejí mozkem pouze po dobu několika sekund nebo minut. Pracovní paměť je „náčrtník vědomého myšlení“, uvedl Earl Miller, profesor neurovědy na MIT.
Proč zapomínáme?
Miller odhalil důvod, proč to, na co právě myslíme, máme tendenci často zapomenout. „Každá drobná nová informace, vnitřní dialog a smyslový vstup prochází pracovní pamětí a některé vlastnosti pracovní paměti pravděpodobně vysvětlují, proč jsou tyto myšlenky zapomenuty."
„Za prvé, pracovní paměť má velmi omezenou kapacitu. O tom, jaká je přesně její hranice a jak ji testovat, se vedou debaty, ale psychologové odhadují, že lidé mohou v pracovní paměti udržet najednou asi čtyři až sedm „kusů“ informací – například písmen, čísel, slov nebo frází."
Místo toho, aby si mozek pamatoval všechny tyto „kousky“ najednou, přeskakuje z jedné myšlenky na druhou. „To zvyšuje pravděpodobnost, že se v tom chaosu mnohdy ztratíme," vysvětlil Miller. Za druhé, mozek rychle vymazává nedůležité věci z pracovní paměti, aby uvolnil místo novým informacím. „Pokud se tedy tyto krátkodobé vzpomínky nepřenesou do dlouhodobé paměti (proces zvaný konsolidace), rychle zmizí z vědomí."
Lidský mozek není schopný multitaskingu, musí „balancovat“ mezi mnoha různými myšlenkami, a proto zapomíná ty, které pro něj nejsou podstatné. „Pokud se pozornost soustředí pouze na jednu z těchto myšlenek nebo je odkloněna na nové místo, mozek ztratí přehled o předchozích myšlenkách," dodává Miller.
Svou roli hraje v tomto směru také únava nebo touha po odpočinku. „Roli hraje také věk," uzavírá problematiku zapomínání Earl Miller.
Zdroje: www.alarabiya.net, www.health.harvard.edu, news.harvard.edu
Sledujte nás v Google Zprávách