Neandrtálci jsou vyhynulý druh člověka a našimi nejbližšími evolučními příbuznými.
Jak poznáte, že máte neandrtálské geny
Neandrtálci žili v západní Asii a Evropě před více než 30 000 lety. Vědci se domnívají, že za jejich skonem stojí příchod moderních přistěhovalců a velké klimatické změny, nemoci či kombinace těchto faktorů.
Mezi charakteristické rysy lebky neandertálců patřila velká střední část obličeje, šikmé lícní kosti a obrovský nos. Právě ten zvlhčoval a ohříval studený a suchý vzduch. Měli kratší a podsaditější těla než jaká máme dnes, což byla další adaptace na život v chladném prostředí.
Jejich mozky však byly stejně velké jako naše, jejich kosterní soustava byla prakticky totožná a v poměru k jejich statnějším tělům byla větší.
Vyráběli a používali rozmanité důmyslné nástroje, ovládali oheň, žili v přístřešcích, vyráběli a nosili oděvy. Byli velmi zdatnými lovci velkých zvířat a živili se rostlinnou potravou, příležitostně vyráběli symbolické nebo ozdobné předměty.
Vědci se domnívají, že neandertálci záměrně pohřbívali své mrtvé a občas dokonce označovali jejich hroby obětními dary. Žádní jiní primáti ani žádný dřívější lidský druh nikdy nevykazoval takové sofistikované chování podobné dnešním lidem.
Pravděpodobně trpíte více než ostatní
Vědci tak posbírali DNA z více než tuctu neandertálských fosilií, aby se podívali na kloub tomu, jaká jejich DNA skutečně byla. Projekt neandertálského genomu je jednou z nových vzrušujících oblastí výzkumu původu člověka. Projekt Neanderthal Genome Project, založený v červenci 2006, je snahou skupiny vědců o sekvenování neandertálského genomu. Vychází z fragmentu kosti neandertálské ženy nalezeného v jeskyni v sibiřském pohoří Altaj z doby před přibližně 50 000-100 000 lety.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Nová převratná studie zveřejněná v září 2020 v časopise Current Biology ukazuje, že někteří z nás, současných lidí, jsou nositeli neandrtálského genu. Ten způsobuje větší sensitivitu na bolest. Lidé s genomem neandrtálnce také trpí většími bolestmi. Podle vědců jsou nervové buňky těchto lidí obohaceny o speciální iontový kanál, který hraje klíčovou roli při vysílání signálů bolesti do mozku. Výsledky nové studie ukazují, že lidé, kteří zdědili neandrtálský gen tohoto iontového kanálu, skutečně mají větší bolest.
Vědci zkoumali údaje od 362 944 lidí z rozsáhlé populační studie ve Velké Británii a zjistili, že lidé, kteří jsou nositeli neandertálské varianty iontového kanálu, mají větší bolesti, které odopovídají bolestem, kterými trpí osoby až o deset let starší, než je váš aktuální věk.
Podle hlavního autora Zeberga "neandertálská varianta iontového kanálu nese tři aminokyselinové rozdíly oproti běžné, "moderní" variantě".
Zdroje:
