Jsou patologičtí lháři, bezohlední, nebojácní, impulzivní, mají nízkou empatii a nedostatek výčitek svědomí. Zároveň mají šarm a charisma. Často tak využívají parazitického životního stylu.
„Jejich manipulace je někdy tak dobrá, že si ji nedokážeme ani uvědomit,” vysvětluje v rozhovoru pro Startiup psycholožka Naďa Jacko Lysáková. „Přesně vědí, co říct, a mají všechny myšlenky dopředu promyšlené.”
Navíc nás děsí fakt, že jedinci s touto poruchou osobnosti jsou k nerozeznání od běžných členů veřejnosti. Nepobíhají nazí po ulici ani si nepovídají nahlas pro sebe. Jak je tedy odhalit?
Ukažte na psychopata
Na tuto otázku se snažila odpovědět řada vědců, včetně kanadského forenzního psychologa Roberta D. Harea, který vyvinul speciální kontrolní seznam, jenž se dnes využívá k hodnocení případů psychopatie jak v nemocnicích, tak u FBI.
Jedná se o 20položkový inventář osobnostních rysů a zaznamenaného chování, jež odborníci sledují na základě polostrukturovaného rozhovoru. Psychopat například vykazuje kombinaci charisma, sexuální svůdnosti a promiskuity se sebevražednými, sadistickými a paranoidními rysy.
Problémem tohoto testování však je, že je nutné, aby ho prováděl vhodně kvalifikovaný a zkušený klinický lékař. A takových je málo.
AI a psychopati
Tým psychologů z University of New Mexico se proto rozhodl obrátit na umělou inteligenci a metody výzkumu zkombinovat. Zatímco s 507 vězni prováděli Hare Psychopathy Checklist-Revised, program strojového učení zaznamenával jejich mimiku a pohyby hlavy.
„U každé osoby bylo sledováno šest referenčních bodů obličeje. Vyšlo tak nejméně 36 000 snímků,” uvádí jeden z autorů studie, profesor Kent Kiehl. „Ukázalo se, že jedinci s vyšší úrovní psychopatických rysů se vyznačují nehybnějšími polohami hlavy, zaměřenými přímo na kameru/tazatele.”
Proč by ale tito jedinci omezovali své pohyby hlavou? Na to vědci zatím nedokáží stoprocentně odpovědět.
Předpokládají však, že za to může amygdala, která se v lidském mozku podílí na emočním zpracování a neverbální komunikaci, jako je vyjádření souhlasu, nesouhlasu nebo zmatku. „Její dysfunkce je charakteristickým neurobiologickým rysem psychopatie,” říká Kiehl.
Klidný postoj tak doplňuje tzv. psychopatický pohled, jenž Dr. Robert Hare popsal jako „nepříjemně dlouhý a intenzivní oční kontakt, probíhající především tehdy, kdy jedinec lže nebo přesvědčuje.”
Studie navíc prokázaly, že zorničky pacientů se u děsivých nebo nepříjemných snímků nerozšiřují. Nedochází ani k automatickému odvrácení hlavy či leknutí.
Zdroje: www.sciencefocus.com, www.ladbible.com, www.startitup.sk, www.en.wikipedia.org