Co byla a jak probíhala horečka omladnic, postrach všech rodiček v minulosti

V minulosti probíhaly porody jako v továrně, čemuž odpovídaly i hygienické podmínky

V minulosti probíhaly porody jako v továrně, čemuž odpovídaly i hygienické podmínky

Foto: Profimedia

Poporodní horečka omladnic bývala až do poloviny 19. století častým a jedním z nejnebezpečnějších zabijáků čerstvých matek. Existuje i dnes a koho nejvíce ohrožuje?

Ačkoli již v době Hippokratova korpusu bylo známo, že ženy v dětském věku byly náchylné k horečkám, odlišný název „šestinedělí“ se v historických záznamech objevuje až od počátku 18. století. Od 1600 do poloviny 18. století byla většina případů dětské horečky způsobena samotnými lékaři. Bez znalosti bakterií lékaři nevěřili, že je třeba mytí rukou.

Horečka omladnic mohla dlouhou dobu za vysokou úmrtnost žen po porodu, a i dnes, přesto, že medicína ušla od té doby dlouhou cestu, se jedná o běžnou poporodní komplikaci. V dnešní době je však možné ji spolehlivě vyléčit a nové metody léčby novopečeným maminkám během pár dní uleví.

Nedostatečná hygiena

Na horečku omladnic v minulosti neexistovaly léky, a zásadním problémem byla nedostatečná hygiena. Ženy rodily často v polních podmínkách, ve špíně, s nemytými nástroji, a bylo o ně pečováno ne vždy s chirurgicky umytýma rukama. Infekce tak hrozila neustále a bylo spíše zázrakem poporodní komplikace nemít.

Speciální porodnice, či spíše nemocnice, kde se rodilo, se staly běžnými až v 17. století v mnoha evropských městech. I tak ale byly založeny v době, kdy neexistovaly žádné znalosti o antisepsi nebo epidemiologii a ženy nebyly podrobeny žádným podrobným vyšetřením. Častá vaginální vyšetření bez základní hygieny a používání kontaminovaných nástrojů, obvazů a lůžkovin k horečce omladnic jen přispívali. Bylo běžné, že lékař porodil jedno dítě za druhým, aniž by si mezi pacienty umyl ruce nebo se převlékl.

Hromadná úmrtí matek

První zaznamenaná epidemie puerperální horečky nastala v Hôtel-Dieu de Paris v roce 1646. Nemocnice v celé Evropě a Americe trvale uváděly úmrtnost mezi 20 % až 25 % všech žen, které porodily, přerušované občasnými epidemiemi s až 100% úmrtí ženy rodící na porodních odděleních.

Onemocnění se více začal věnovat maďarský lékař německého původu Ignác Filip Semmelweis. Od roku 1844 pracoval ve Všeobecné vídeňské nemocnici na porodním oddělení. Spolu s ním zde hojně působili studenti medicíny a úmrtnost rodiček zde byla vyšší než v ostatních odděleních. Semmelweis si všiml, že ženy, které rodí doma, mají mnohem nižší výskyt dětské horečky než ženy rodící v porodnici lékaře. Jeho vyšetřování zjistilo, že mytí rukou antiseptikem, v tomto případě roztokem chlornanu vápenatého, před porodem snížilo úmrtnost na dětskou horečku o 90 %.

Semmelweis se domníval, že studenti přenášejí na nemytých rukách nemoc z pitevny do ostatních částí nemocnice. Nakázal jim proto mýt si ruce ve chlorovém vápně, což způsobilo, že na horečku omladnic začalo umírat řádově méně žen.

V roce 1849 jej propustili a úmrtnost opět vzrostla.

Nikdo jej nebral vážně

Zveřejnění jeho nálezů nebylo lékařskou profesí dobře přijato. Myšlenka byla v rozporu jak se stávajícími lékařskými koncepty, tak s obrazem, který měli lékaři o sobě.

Louis PasteurLouis PasteurZdroj: Profimedia

Semmelweis se později vydal za prací porodníka do Pešti, kde zvolil stejný postup vůči svým studentům. A pozoroval stejně dobré výsledky. Snažil se dosáhnout obecného uznání pro svá opatření, ale lékaři až na výjimky odmítali připustit, že by nemoc způsobovali sami svýma rukama. Semmelweis navíc nebyl schopen svá pozorování dostatečně vědecky odůvodnit. Postupně se u něj začala projevovat psychická choroba, roku 1865 byl umístěn do ústavu, kde záhy zemřel patrně na následky hrubého zacházení. Jím formulované zásady asepse začaly být obecně přijímány teprve o dekádu později s Pasteurovým objevem mikroskopických původců infekce. 

Nepochopení a ignorace

Semmelweis nebyl jediným lékařem, který byl ignorován poté, co zazněl varování před touto otázkou: v Pojednání o epidemii horečky Puerperal (1795) varoval ex-námořní chirurg a aberdonský porodník Alexander Gordon (1752–1799), že nemoc byla přenesena z jednoho případu k druhému porodními asistentkami a lékaři. Gordon napsal: „Je to nepříjemné prohlášení, když zmíním, že já sám jsem byl prostředkem přenosu infekce k velkému počtu žen.“

Thomas Watson (1792–1882), profesor medicíny v King's College Hospital v Londýně, napsal v roce 1842: „Kdekoli je puerperální horečka častá, nebo když se praktikant zúčastní některého z jejích příkladů, měl by používat nejopatrnější očistu.“ Watson doporučil mytí rukou roztokem chloru a převlékání pro porodnické ošetřovatele, „aby se lékař nestal prostředkem nákazy a smrti mezi jedním pacientem a druhým“.

Ještě před Semmelweisem tvrdil také Oliver Wendell Holmes, že se mikrobi šíří na nemytých rukách, ale v praxi prevenci nezkoušel.

Infekce a hygiena dnes

Horečka omladnic, jinými slovy puerperální sepse, hrozí ženám nejčastěji přímo po porodu. Výjimkou ale není ani horečka v šestinedělí nebo po potratu. Infekce se může dostat do těla porodními cestami i při císařském řezu.

Nejvíce jsou po porodu ohroženy matky, trpící obezitou, anémií či cukrovou, nebo se potýkají s chronickými chorobami a častými infekcemi pochvy. Příčinou však může být také nedostatečná hygiena, která se v žádném případě nesmí podceňovat, zejména v těhotenství.

Lékař vyšetřuje rodičku ve druhém trimestruLékař vyšetřuje rodičku ve druhém trimestruZdroj: Profimedia

Příznaky: Horečka a bolesti

Hlavními příznaky horečky omladnic jsou vysoké horečky a velké bolesti, záleží však také na rozsahu poporodních poranění. Důležité je i vědět, jak se infekce do těla dostala.

Zánět omladnic se může projevit lokálně i celkově.

Infekci v ráně poznáte velmi snadno: Rána zrudne, bolí a často se objeví i hnisavý sekret. V některých případech se může rána dokonce rozpadnout neboli otevřít, a je tak nutné její zašití a odstranění odumřelé tkáně.

Horší komplikací je i možný zánět dělohy, jenž se rovněž projevuje horečkou, bolestí v podbřišku a krvácením. Pokud infekce přejde i na děložní svalovinu, přidá se zimnice, nevolnost nebo zánět břišní stěny.

Může dojít k ohrožení života

Pokud lékaři infekci dostatečně nedoléčí, může se přenést do celého těla a ohrozí tak ženu na životě. Vlivem infekce může dojít k poškození orgánů a někdy i ke srůstům vaječníků a vejcovodů, jež mohou způsobit neplodnost nebo komplikace v dalším těhotenství.

Porody v minulosti provázela vysoká úmrtnost

Jak probíhaly porody v minulosti?

Dnešní léčba horečky omladnic vyžaduje antibiotickou léčbu, léky na snížení horečky a analgetika na bolest, a velice důležitý je klid na lůžku. Jestliže se infekce dostane i do vejcovodů, vaječníků, prsou nebo do pobřišnice, musí se antibiotika podávat systémově.

 

Zdroje:

https://knihovna.lf2.cuni.cz/horecka-omladnic-puerperalni-horecka

https://motherclub.cz/poporodni-horecka-omladnic-byvala-castym-zabijakem-cerstvych-matek-koho-dnes-nejvice-ohrozuje/

https://www.mojezdravi.cz/nemoci/horecka-omladnic-4478.html

 

Akční letáky