Jan Hrušínský v roli prince Jaroslava působil dojmem zakřiknutého slušňáka, ve skutečnosti se však po večerech nevyhýbal společnosti a se svým filmovým bratrem Janem Krausem navštěvoval hotelovou restauraci. Pokoj Marie Horákové, která hrála princeznu Růženku, se shodou okolností nacházel mezi pokoji "princů". A mladé muže po jednom sedánku ve výčepu nenapadlo nic lepšího, než kolegyňku překvapit nečekanou návštěvou a připlížit se k jejímu oknu po římse.
Školácký kousek se Janu Hrušínskému nevyplatil: římsa se pod ním utrhla, a herec letěl dolů. Jeho pád naštěstí ztlumila skleněná tabule restaurace, a tak skončil "jenom" se zlomeninou stehenní kosti.
Filmový štáb však měl najednou komplikovanou práci. "V některých scénách museli Honzu vláčet na zádech technici a kamera ho zabírala jen po pás," vzpomínal později režisér Vorlíček. Horší ovšem bylo, že Hrušínského ještě čekaly záběry v rybníce. Herec nohu se sádrou vstrčil do velkého igelitového pytle, lidem ze štábu se však nepodařilo ho dokonale utěsnit, a tak nakonec do pytle nateklo tolik vody, že se Hrušínský nemohl ani hnout a klesal ke dnu. Filmaři museli volat jeřáb, aby ho vůbec z rybníka vytáhli.
Pomoc později musela přispěchat také pro Libuši Švormovou, jež ztvárnila zlou tetu Melánii. Také její postava skončila v jedné scéně ve vodě a herečka se při ní málem utopila, protože její těžký kostým nasákl vodou a stahoval ji pod hladinu.
Přestože šlo někdy do tuhého, s odstupem času režisér Vorlíček na tyto patálie vzpomínal s úsměvem. Alespoň měl k vyprávění nějaké opravdu výživné historky z natáčení.