Co se jedlo v 19. století: Některé druhy masa bychom nepozřeli, byly by zakázané

Reklama z konce 19. století na nakládanou zeleninu Lilly Brandové

Reklama z konce 19. století na nakládanou zeleninu Lilly Brandové

Foto: Bostonská veřejná knihovna/Creative Commons/ veřejné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/

O našich předcích z 19. století toho víme mnoho, jelikož existují četné prameny. Jaký byl jejich jídelníček? Na talíři bychom našli běžná jídla, jako chléb, ryby či zeleninu, ale také řadu pokrmů, které nás možná zaskočí. Neznali papriku ani rajčata, více než my jedli raky a dopřávali si plné doušky hustého piva.

V první polovině 19. století jedli naši předkové zdravěji než my dnes. Velkou zásluhu na tom mají biopotraviny (tedy dnes bychom je tak nazývali), které pocházely z domácích zdrojů. Tím, že polotovary neexistovaly, si lidé museli obstarat potravu i bez chemie. Zároveň však v tomto století vznikl potravinářský průmysl.

Obilniny - nejzákladnější surovina

Pečivo se peklo hlavně z celozrnné mouky, hlavně žitné a ovesné. Krom toho byly oblíbené kaše. V druhé polovině 19. století se pak rozšířila bílá, jemně mletá pšeničná mouka, z níž lidé připravovali chléb. Díky tomu se pekly i chlebové placky.

Obiloviny a luštěniny byly obvyklým pokrmem v 19. stoletíObiloviny a luštěniny byly obvyklým pokrmem v 19. stoletíZdroj: Billy Hathorn / Creative Commons /CC BY-SA 3.0, https://creativecommons.org/licenses/by/3.0/

Maso – ale i psí nebo kočičí

Stejně jako dnes, i v 19. století jedli lidé většinu druhů masa. V 19. století byl přitom výběr rozšířen na divoké ptactvo a zvěřinu. V porovnání s námi měli naši předkové častěji na talíři ryby a překvapivě i raky. Nejoblíbenější bylo maso hovězí a vepřové, naproti tomu nejedli kuřata. Dokonce se konzumovali i psi, kočky, vrabci či chrousti.

Zelenina jako příloha

V jídelníčku střední třídy bychom mohli vždycky najít zeleninu, která byla přílohou ke každému jídlu. Některé druhy však nebyly v té době tak známé, třeba paprika, jež se vůbec nepoužívala.

Zpočátku zeleninu tepelně upravovali, kořenovou používali v polévkách. Naproti tomu ovoce bylo bráno spíše jako pamlsek a ozdoba. (Zdroj: www.flowee.cz)

Ve stejném množství jako obilniny byly využívány brambory, jež byly v oblibě lidí už od 60. let 16. století. Stejně jako na jihu Evropy kukuřice, i brambory ochránily naše předky před hladověním.

Ryby i ovoce byly konzumovány velmi hojně, ovoce však sloužilo spíš jako dezert. Olej na plátně.Ryby i ovoce byly konzumovány velmi hojně, ovoce však sloužilo spíš jako dezert. Olej na plátně.Zdroj: Edward Chalmers Leavitt / Creative Commons / Veřejné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/

Zlom v roce 1850

Obecně se od roku 1850 stala strava více nezdravá: Více než dovážený třtinový cukr se používal cukr bílý, díky čemuž lidé více konzumovali sladkosti, čokoládu a kávu. Největší ohlas měla čokoláda ORION, paní Albína Maršnerová pak vymyslela úplně první kočičí jazýčky. Na stolech se objevoval i turecký med, tvrdý drops, perník či hořické trubičky.  

I sádlo se v tu dobu stalo běžné, v lepších kruzích se pak do povědomí dostalo i máslo. Krom toho se začal jíst knedlík, který se do zdravé kuchyně také příliš nehodí. Jídla tak začínala být plná tuků a cukru.

Pravdou přitom je, že v té době lidé netrávili tolik času v sedavých zaměstnáních za počítačem, jako je tomu dnes.

Kojná ve středověku

Práce kojné v historii: Kritéria byla přísná, požadavky absurdní

Oběd – jídlo dne

V české kuchyni byl největším jídlem dne oběd, který začínal polévkou zahuštěnou například moukou. Následovalo maso, hustá omáčka a tradiční knedlíky. Lidé nepohrdli ani ovocnými knedlíky či plněnými buchtami a bábovkami. (Zdroj: www.ferpotravina.cz)

Pivo bylo v 19. století, jako dnes, velmi oblíbenéPivo bylo v 19. století, jako dnes, velmi oblíbenéZdroj: Hermann Volz / Creative Commons / Veřejné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/

Pivo i pro děti!

Drinkem, kterým vydatné jídlo zapili, bylo nejčastěji víno či husté pivo. Jeho velkovýroba začala v druhé polovině 19. století, kdy se pivo považovalo se zdravý nápoj, který konzumovaly i děti. Železité víno dostávala i batolata či slabé děti pro posílení organismu. (Zdroj: www.neviditelnycert.cz)  

M. D. Rettigová

Jak víme, nejznámější kuchařkou 19. století byla Magdalena Dobromila Rettigová. Její recepty byly sice sváteční, ale mohlo si je dovolit stále více lidí. Ve své kuchařce pojmenované Domácí kuchařka přiblížila Rettigová typická jídla své doby, ale i přístup žen k domácím pracem. V knize Kafíčko pak ukazuje, jak připravit kávu a zákusky v duchu 19. století.  (Zdroj: cs.wikipedia.org)

 

Akční letáky