Pyramidy se objevují po celém světě. Najdete je ve Střední Americe, v Evropě, ale také v Číně, Japonsku či Indii. Nejznámější a nejnavštěvovanější jsou však pyramidy v Egyptě. Sloužily jako krypty panovníků, případně jako jejich symbolické hrobky, takzvané kenotafy. Později se stavěly také pro významné manželky nebo matky vládců.

Pyramida měla znázorňovat prvotní kopec, z něhož byla podle Egypťanů vytvořena Země. Každá ze staveb byla součástí rozsáhlého komplexu, který zahrnoval také údolní chrám, vzestupnou cestu, zádušní chrám a tzv. satelitní pyramidu. Klíčová také byla směrová orientace. Například stěny tří největších pyramid v Gíze jsou orientovány severojižním i západovýchodním směrem. Duše zemřelých tak díky tomu plynuleji přešli na „druhou stranu“.

Jak dokazuje model objevený v pyramidě Amenemheta III. v Dahšúru, samotné stavbě předcházely dlouhé přípravy. I při budování celého komplexu totiž platilo „dvakrát měř, jednou řež". Například Chufuova pyramida je složená asi ze dvou milionů kamenných bloků. Stavěla se mezi 20-30 lety. Odborníci odhadují, že pokud měli dělníci desetihodinovou pracovní dobu, každý z kvádrů musel být posazen co 2-3 minuty.

Kvalifikování pracovníci

Nalezené hrobky a papyry dokazují, že pyramidy nebyly stavěny otroky, ale kvalifikovanými dělníky. Dokumenty naznačují, že pracovníci přicházeli do Egypta z veliké dálky, třeba až ze Sinajské pouště. Za svou práci byli také skvěle odměňováni. Denně jim byla dopřávána kvalitní strava v podobě datlí, zeleniny a masa. Měli také přístup k lékařské péči. Dokazují to ostatky, jež mají perfektně zhojené zlomeniny.

Egypťané neznali kolo ani jeřáb. Navíc pracovali pouze s měděnými nástroji. Jak byli schopní těžit, vytesat, přepravit a vyzdvihnout až několikatunové kamenné bloky? Odpověď nabízí papyrus objevený v egyptské poušti poblíž Rudého moře v roce 2013. Dokument, nazvaný Mererův deník, zachycuje průběh stavby Chufuovy pyramidy v Gíze.

Kameny se těžily v lomech, kde se také tvarovaly. Buď se opracovávaly dláty nebo řezaly měděnými pilami. Aby byla práce méně náročná, sypal se mezi list a kámen písek, jež sloužil jako brusivo. Z Tory, 40 km vzdáleného hlavního místa těžby vápence, se pak bloky přepravovaly na dřevěných loďkách plavících se na vodních kanálech. Ty ústily kousek od základny pyramidy. Archeologové tyto kanály opravdu našli.

Jak stavěli pyramidy

Nakonec zbývalo postavit kvádry na sebe do tvaru jehlanu. Vědci si dlouho nebyli jistí, jak to mohla starodávná civilizace bez technických vymožeností provést. Archeologové z Francouzského institutu pro orientální archeologii v Káhiře a University of Liverpool však objevili pozůstatky rampového systému, jež se datuje do doby vlády faraona Chufua. Předpokládají, že právě tento nástroj sloužil ke zvedání těžkých kamenů.

Zdroj: Youtube

„Systém se skládá z centrální rampy lemované dvěma schodišti s četnými otvory pro sloupky," řekl v roce 2018 archeolog Yannis Gourdon. „Pomocí saní, které nesly kamenný blok a byly připevněny lany k těmto dřevěným sloupům, byli staří Egypťané schopni vytáhnout kamenní bloky po svazích se sklonem více než 20 %."

Zdroj:

www.stoplusjednicka.cz, www.face2faceafrica.com, www.brewminate.com