Když přemýšlíme o středověku, představujeme si špinavé městské ulice, rytíře a posvátnou svatost. Předpokládáme, že se lidé tolik báli Boha, že se snažili žít svůj život, jak nejlépe uměli, aniž by se dopustili nějakého hříchu. Ale to jsme na velkém omylu. Ve středověku bylo zcela běžné chodit do nevěstinců (lázní, kde jste se mohli umýt, a když vás to přestalo bavit, objednat si prostitutku!).
Na dokument o rozkvětu prostituce se podívejte zde:
Ve 14.-15. století byly nevěstince na neobvyklém vzestupu. Městské toleranční domy bylo možné najít téměř ve všech větších čtvrtích, kde se jednalo o oficiálně uznávaná sídla, která obvykle provozovali muži, méně často ženy. Nájemné a daně z nevěstinců šly do měst a prostitutky se v té době objevovaly i v seznamech městských daní.
Ve 14.-15. století byly nevěstince na neobvyklém vzestupu.
Církev přivírala oči
Prodejný sex byl svým způsobem menším zlem. Dokonce i všemocná církev měla ke kontroverznímu povolání toleranci. Ve skutečnosti byla prostituce tolerována, protože pomáhala předcházet větším zločinům, jako bylo znásilnění, sodomie a masturbace. Augustin z Hippo tehdy napsal: „Vyženete-li prostituci ze společnosti, rozvrátíte všechno kvůli chtíčům." Rovněž se věřilo, že prostituce je důsledkem městského života, což byla částečně pravda.
Obecně byla sexualita, kterou nebylo možné otevřeně projevovat a prožívat, vnímána jako nebezpečí pro společnost. Již od dob blahoslaveného Augustina byla prostituce vnímána jako nutné zlo. Mnohem méně ale v případě svobodných mužů. Později se ale stala tabuizovaným tématem a nikdo o ní nehovořil. Medievista Herm von Seggern z univerzity v Kolíně nad Rýnem upozorňuje, že prostituce je dodnes stále tabuizovaná a v mnoha částech země stále tolerovaná.
Na celkovou problematiku lze nahlížet ze dvou různých úhlů pohledu.
Kolektivní vina
První pohled je založen na tom, že vinu nese celá společnost. Ženy umožňují, aby „obchody“ a sexuální služby pokračovaly, protože tolerují způsob, jakým se k nim muži chovají jako k prostitutkám. Zároveň ale stále více mužů vidí potřebu využívat služeb nabízených prostitutkami.
S tím souvisí i téma legalizace prostituce. Zákon, který byl přijat například v Německu v roce 2002, je stále vnímán kontroverzně. Jeho smyslem bylo sice formalizovat sexbyznys a zlepšit pracovní podmínky v této oblasti, ale ve skutečnosti se tak nestalo. Místo toho jsou tisíce mladých žen, zejména ve východní Evropě, v Německu lákány a vykořisťovány "podnikateli" a sexuální turistika vzkvétá. A i v tomto případě se jedná o fakt, který se v historii opakuje.
Pro muže jsou vždy atraktivní exotické ženy z různých koutů světa.
Exotické ženy lákají
Pro muže jsou vždy atraktivní exotické ženy z různých koutů světa. To souvisí s tím, že prostituce je velkou součástí ekonomiky produkované cestovním ruchem. Nedávno německá vláda rozhodla o novele zákona, která by nucenou prostituci omezila. Novela však stále neplatí.
Naproti tomu v období emancipačních hnutí v 60. letech 20. století se objevila snaha zdůraznit postavení oběti žen, které byly nuceny se k takovému povolání uchýlit. O muže se přitom nikdo moc nezajímal, což je pro dnešní genderová studia skutečnou překážkou při vytváření komplexnějšího obrazu tohoto fenoménu. Navíc nám chybějí i prameny a historické dokumenty. Většinou se jedná o svědectví, v nichž o sobě více či méně dobrovolně podávají informace lidé nejrůznějšího druhu, včetně těch z nižších sociálních kategorií.
Nevěstince jako součást osvěty
Přesto však existují spisy, v nichž mnoho mužů velmi otevřeně a bezostyšně hovoří o své mimořádné odvaze bořit společenské a morální bariéry a prožívat nejrůznější sexuální zážitky. Pozadu navíc nezůstali ani duchovní, kteří opakovaně hřešili.
Zkoumání sexuality tedy bylo s nevěstinci neodmyslitelně spjato, a dokonce existoval tlak ze strany souvěrců, kteří tlačili na zkoumání sexuality do té míry, že nechodit do nevěstince bylo považováno za tabu.
Zdroje:
