Tyto objekty se označují za „potenciálně nebezpečné". Jsou definovány velikostí a vzdáleností od Země. Za život ohrožující jsou považována ta tělesa, jejichž průměr je větší než 150 m a jsou od nás maximálně 7,5 milionu kilometrů daleko. Přesně takový asteroid se k Zemi přiblížil letos 1. dubna. Vesmírný kámen, známý pod označením 2007 FF1, se pohyboval rychlostí cca 47 950 km/h.
Do zemské atmosféry však vstupují malé asteroidy docela často - zhruba každých deset měsíců. Před svým dopadem jsou téměř nezachytitelné. Větší objekty jsou detekovány díky projektu planetární obrany. „Ta se zabývá především tím, jak planetky najít a jak je odklonit. Důležitá je také globální organizace. Pointa je mít dobré databáze a sdílet data," říká výzkumný pracovník Institutu politologických studií Univerzity Karlovy a Ústavu mezinárodních vztahů Nikola Schmidt. Trajektorie oběžných drah těles a jejich rotace se totiž v důsledku zahřátí v blízkosti Slunce mění. „Základem úspěchu je neustálý monitoring vesmíru."
Jak velký asteroid by zničil Zemi?
Vědci však i přesto přiznávají, že jejich pozornosti může nějaký objekt uniknout. „Menších asteroidů s rozměrem pod 140 m máme zmapovaných asi jen 20 %. Přitom to jsou kameny schopné zničit Evropu," říká analytik Petr Boháček. Větší asteroidy, široké přibližně 10 km, se však denně kontrolují.
Podobnou velikost mělo totiž těleso, jež před 65 miliony lety způsobilo vyhynutí dinosaurů. To po dopadu způsobilo ničivý požár, vytvořilo obrovský oblak prachu, zablokovalo sluneční záření a planeta se až na půl roku dramaticky ochladila. Na 2-12 měsíců se také zastavila fotosyntéza a několik let pršel kyselý déšť. Podle odhadů mělo první den vyhynout až 99 % větších živočichů. Přežily však paryby. Vědci tedy odhazují, že aby byl zcela vyhlazen život na naší planetě, musel by na ni dopadnou asteroid o šířce 96 km.
I menší kameny by však způsobily rozsáhlé škody. Podle Briana Toona, geologa z University of Colorado Boulder, by vesmírné těleso o šířce 0,8 km uvolnilo energii podobnou 100 miliardám tun trinitrotoluenu nebo TNT. Asteroid o velikosti domu, dopadající na Zemi rychlostí 48 000 km/h, by rozdrtil vše do jednoho kilometru od kráteru. Objekt o velikosti dvacetipatrové budovy by srovnal se zemí město i přírodu v okruhu 8 km.
Planetární obrana
Střetu se však dá zabránit díky planetární obraně. Základní metody jsou čtyři. Kinetický impaktor, gravitační traktor, jádro a lasery. „Cílem je asteroid rozdrtit. Kinetický impaktor to udělá tak, že do něj praštíme. Pak se dá také nahřát laserem. Gravitační traktor zase funguje tak, že iontové motory na vesmírné lodi objekt přitáhnou a změní tak jeho trajektorii. Reálně se však připravují pouze kinetické impaktory," říká Nikola Schmidt.
Čím větší objekt, tím je jeho odklon těžší. Také je důležité vědět, z čeho se skládá. Hrozí, že by se místo vychýlení rozdělil na několik částí, které by stejně Zemi ohrožovaly. Podle expertů Kongresu USA by NASA na misi s cílem odklonění planetky potřebovala nejméně 5 let.
Zdroj:
www.osel.cz, www.futurism.com, www.irozhlas.cz, www.zoommagazin.iprima.cz, www.cs.wikipedia.org