Naše sluneční soustava je poměrně mladá (asi 4,56 miliardy let) a ve vesmíru jsou soustavy starší, které mohou hostit vyspělejší civilizace. Jak vypadají mimozemšťané samozřejmě nevíme, protože dodnes se ani existenci jiné mimozemské civilizace nepodařilo dokázat. Přestože si tedy myslíme, že není možné, abychom byli ve vesmíru jediní, otázka vzhledu mimozemšťana je stále záhadou. Dnešní vědci se ale domnívají, že mimozemšťané se nepodobají ani v nejmenším žádné bytosti, ale spíše umělé inteligenci, tedy uhlíkové formě života s houbovitou hromadou buněk místo mozku.

Na zajímavý dokument se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Podléhají mimozemšťané jakékoli evoluci?

Vzhledem k tomu, že je na Zemi neuvěřitelné množství biotopů, které se vyvinuly ve stejném planetárním prostředí, bylo by velmi zvláštní, kdyby mimozemšťané měli naprosto jiný biochemický základ. Nevíme, zda mají dvě ruce, dvě nohy, oči, uši, nos… kolik mají pohlaví a mají-li vůbec nějaké, anebo mají-li mozek či jiný orgán. Protože předpokládáme, že mimozemšťané by ale byli nějakým způsobem zruční a přemýšliví, pak by jejich „mozek“ musel být nějak chráněn. Aby mohli něco dělat, museli by mít prsty či chapadla, museli by se nějak rozmnožovat (bez ohledu na to jak, zda dělením, pohlavním aktem, pučením, vejci či porodem) a museli by mít nějaké smysly.

Vědci se nejvíce zabývají tím, jak by vypadaly jejich oči, které by nemusely být přizpůsobeny našemu Slunci a střídání dne a noci. Navíc – existovalo by v jejich prostředí moře? Vzduch? Energie? Na tyto otázky samozřejmě nedokážeme odpovědět.

Podoba mimozemšťana závisí na pravidlech života

Přestože je vesmír plný nečekaných překvapení, život má jisté principy, kterým vše podléhá. Pochopením těchto principů bychom se mohli dostat dále i v pochopení vzhledu bytostí z jiné galaxie.

Život vzniká přirozeným výběrem a přizpůsobuje svému prostředí. Je tedy možné se domnívat, že složití mimozemšťané se vyvíjejí z jednoduchých a musejí řešit problémy jak a čím se uživit a jak přežít. Tyto problémy jsou společné i s našimi životy a světem. Odpověď na podobu mimozemšťanů bychom přitom mohli najít i u zvířat. Veškerý život potřebuje energii a ta většinou pochází ze dvou míst - ze slunečního světla (nebo z jiných druhů tepla) a od jiných tvorů. I mimozemšťané mají své predátory a před nimi se musejí chránit, zároveň se ale musejí i oni živit. Stejně jako u zvířat, i zde by mohla platit pravidla, jako jsou sdružování se do skupin, společné shánění kořisti, společenství obecně.

Pohyb a vnímání

Předpokládáme také, že se mimozemšťané hýbou, i když možná ani to není pravidlem. Pohybovat se mohou pomocí kapaliny nebo plynu, nebo po pevném povrchu, kdy dochází k takovému tření, že se musíte trochu nadzvednout. K tomu slouží nohy, nebo nějaký sliz… takže předpokládejme, že nohy existují i na jiných planetách. Mohou tam být ale i křídla. Nebo se mohou plazit. Kdo ví.

Stejně tak musejí mimozemšťané vnímat. Musejí nějak reagovat na světlo a zvuk, ale také cítit anebo vnímat elektrické nebo dokonce magnetické pole. Světlo a zvuk jsou obzvláště dobrými způsoby vnímání světa: jsou rychlé, podrobné a snadno zjistitelné, ale mají i své nevýhody. Třeba v podzemním oceánu nemusí být vůbec žádné světlo. A zvuk se v řídké atmosféře šíří špatně, stejně jako na Marsu.

Vzhled

Víme, že symetričtí živočichové se pohybují mnohem rychleji než asymetričtí, ale v jiné galaxii je možná i jiný pohyb. Pak mohou mít mimozemšťané i nejrůznější tvary, které jsou adaptací na prostředí, v němž „žijí“. Nikdo neví, kde vznikli a jaké je jejich přirozené prostředí. Nevíme ani, zda mají končetiny a jaký je eventuálně jejich počet. Pokud však symetrie neexistuje, mohou mít téměř libovolný počet nohou – jako třeba naše hvězdice.

Mimozemšťané coby uměla inteligence

Kdyby ale mimozemšťané nevypadali jako žádný z tvorů, které známe ze Země, pak by mohli mít co do činění z umělou inteligencí, jak popisuje deník The Guardian. Uznávaný astronom Seth Shostak, ředitel institutu SETI, přirovnává bytosti z vesmíru k umělé inteligenci, protože si nemyslí, že by mohli být jakoukoli uhlíkovou formou života. Vyvinuli se totiž mimo naši galaxii, takže by ani neměli mít nic společného s jakoukoli námi známou formou života.

„Jejich kognitivní schopnosti nebudou poháněny nějakou houbovitou hromadou buněk, které bychom nazvali mozkem,“ říká Shostak, který předpokládá, že tyto bytosti nebudou mít nic společného s naší biologií. „Fakt, že nás cizí vyspělé civilizace ještě nenavštívily, ale neznamená, že neexistují, že jsme ve vesmíru sami,“ upozorňuje.

Uvidíme, co nám tedy budoucnost přinese.

Zdroje:

www.popularmechanics.com, www.sciencefocus.com, nedd.tiscali.cz