Mocný Caesar

Jeden takový nález v kalných vodách řeky Rhôny u francouzského Arles v roce 2007 vyvolal vzrušení a řadu kontroverzí. Nález francouzského archeologa, jemně vyřezávaná mramorová hlava v životní velikosti, se vynořil z řeky jako relikvie z minulosti. 

V klasickém heuréka okamžiku ředitel archeologického týmu zvolal: „Sakra, je to César.“ Tento neoznačený portrét, který je nyní hrdě vystavený v muzeu v Arles, získal v průběhu let status celebrity. Objevoval se na uměleckých výstavách, v televizních pořadech, a dokonce zdobil francouzskou poštovní známku.

Záhada kolem skutečné identity Caesarovy podobizny se prohlubuje, protože téměř 80 antických hlav po celé Evropě a ve Spojených státech tvrdí, že jde o pravé portréty tohoto muže. Absence nápisů nebo jmen ještě zvyšuje náročnost ověřování jejich pravosti. Archeologové se s tímto dilematem potýkají již po staletí a snaží se odlišit pravé podobizny od nesčetných římských portrétů, které se nacházejí na muzejních pultech a konečně se dobrat závěru, jak tento mocný diktátor vypadal. 

Dochované důkazy o Caesarově podobě se nacházejí v sérii stříbrných mincí ražených těsně před jeho zavražděním. Na těchto mincích je vyobrazený hubený obličej se svraštělým krkem, výrazným ohryzkem a korunou s vavřínovým věncem. Rozluštění trojrozměrné busty na pozadí těchto malých mincovních vyobrazení se ukázalo jako složitý úkol.

Skutečná podoba

Škála potenciálních Caesarových portrétů je nečekaně rozmanitá. "Zelený Caesar", bujný portrét z Egypta, kdysi podnítil spekulace, že si jej objednala sama Kleopatra. Jiný, který si oblíbil italský fašistický vůdce Benito Mussolini, se nyní nachází v radní síni v Římě, ale historici ho odmítají a vnímají spíše jako chybnou podobiznu.

Caesar byl dle našich kritérií velmi atraktivní muž:

Zdroj: Youtube

Dokonce i hlavy vylovené z říčních koryt, jako ta z Hudsonu v roce 1925, byly později odsunuté do anonymity. Dva konkrétní portréty, kdysi oslavované jako pravá Caesarova tvář, nakonec čelily skepsi a byly prohlášené za padělky. Hlava z Britského muzea, která kdysi zdobila obálky knih a byla vychvalovaná jako skutečná Caesarova tvář, byla v 60. letech 20. století označená za výtvor z 18. století.

Při hledání pravosti se hlava objevená v Rhôně dostala do centra pozornosti, zdobí obálky knih a uchvacuje návštěvníky muzeí. Její potenciální souvislost s Caesarovými politickými vazbami na Arles spolu s nezbytnými vráskami a výrazným ohryzkem z ní činí silného kandidáta. Podle filosofa Plútarcha byl Caesar „dobře stavěný, s tmavýma a živýma očima, a chodil vždy hladce oholený.“

Tento mocný diktátor měl údajně celou řadu komplexů. Jedním z nich byl stále řídnoucí porost hlavy, který Caesara velice trápil. První muž Říma lysinu zakrýval vavřínovým věncem a vlasy na temeni si ponechal delší, aby je v případě potřeby mohl přehodit přes pleš.

Pleš však Caesarovi nebránila v milostných avantýrách ani výkonu moci. Kleopatra mu dokonce porodila syna rovných devět měsíců od jejich prvního setkání. 

Zdroje: www.quora.com, en.wikipedia.org, www.eyewitnesstohistory.com