Jiří z Poděbrad vstoupil do politiky, když mu bylo pouhých 17 let. Zasedal tehdy v zemském soudu jako kmet a v roce 1440 byl zvolen hejtmanem Boleslavského kraje. Jeho kariéra stále stoupala a poté, co byl otráven Ladislav Pohrobek, byl jednomyslně v poměrně velké konkurenci zvolen českým králem.
Rozený vládce
Jiří z Poděbrad byl moudrý státník a skvělý diplomat a před válčením dával přednost jednáním, což se mu většinou vydařilo. Za jeho vlády naše země opět vzkvétala, a to i navzdory všem úskalím, jež v té době hrozila.
Jiřík vládl v zemích Koruny české do roku 1469, dále pak až do své smrti udržel faktickou vládu pouze v Čechách. Pro dobu, kdy panoval, byl nazýván „husitským králem“ nebo též „králem dvojího lidu“ či "podobojí".
Diplomat spíše než válečník
Na rozdíl od Jana Lucemburského nebo Karla IV. si skutečně v bojích neliboval. Místo válečné vřavy však dával přednost jednáním. A to mu skutečně šlo. Problém byl, že jen poněkud předběhl dobu. Jak to?
Jako umírněný podobojí a velmi rozvážný panovník totiž usiloval o pokojné soužití kališnické většiny národa s katolickou menšinou podle basilejských kompaktát. Jeho návrh na vytvoření mírové organizace evropských křesťanských panovníků předběhl dobu o několik století a je dokonce považován za jednoho z ideových předchůdců Charty OSN.
Prudké zhoršení zdravotního stavu
Jiří z Poděbrad byl rozený diplomat a vynikající stratég a politik. Pokusil se sjednotit Evropu v jeden spolek, ale to mu samozřejmě nevyšlo. Jednotná Evropa přišla až mnohem později.
Neznamená to ale, že byl zbabělec! Když už totiž byl donucen jít do boje a čelit nepříteli v sedle, byl skvělý válečník.
Holdoval jídlu a pití a panoval především od stolu, nebo z trůnu, než aby si podmaňoval území a sekal nepřátele mečem. A možná i na to právě doplatil, jelikož zemřel poměrně mladý, v 51 letech v roce 1471. Jeho zdravotní stav se na jaře velmi rychle zhoršil, a i když není známo, co bylo příčinou jeho smrti, pravděpodobně to byla vysoká obezita a celkově nezdravý životní styl.
Nemoc a problémy spojené s obezitou
K jeho obezitě se později přidaly i problémy se žlučníkem a s ledvinami. Ke konci života nebyl už prakticky schopen pohybu a sluhové ho museli přepravovat vozem. I přes pokročilost choroby, si však Jiří z Poděbrad zachoval zdravý rozum a snažil se pracovat, jelikož mu lékaři alespoň umožnili, aby mohl sedět za pracovním stolem.
Mikuláš Dačický z Heslova jeho smrt popsal slovy: "V noci na sobotu ve dvě hodiny zemřel Jiří, král český, stálý milovník kalicha Páně. Na to v pondělí v hlavním kostele na Pražském hradě byl pohřben a střeva schována v Týnském kostele podle mistra Rokycany."
Jiří z Poděbrad, ač nevýslovný tlouštík, byl jedním z nejlepších a nejúspěšnějších českých králů. Kromě jeho nezdravého životního stylu mu nevyšlo jen to, že poněkud předběhl svou dobu.
Zdroje: