Svatý Václav byl člověk z lidu. Staral se o chudé, nemocné nebo osiřelé jedince. Založil dokonce rotundu svatého Víta na Pražském hradě.
Narodil se v roce 907 a byl členem dynastie Přemyslovců, která vládla v Čechách od 9. století do roku 1306. Jeho otcem byl zakladatel rodu Přemyslovců Vratislav, český vévoda v letech 870 až 889, který svému synovi vštípil křesťanské hodnoty. Václavova matka Drahomíra pocházela z pohanského prostředí, ale podle některých pramenů byla pokřtěna až ve chvíli, když se provdala za Bořivoje. Přesto v mnoha legendách horlivě lpěla na svých pohanských kořenech.
Václavovi bylo pouhých 13 let, když jeho otec zemřel. Výchovu mu tak poskytla babička Ludmila. Jeho matka usilovala, aby se z jejího syn stal právoplatný pohan uznaný šlechtou, což však sám Václav odmítal. Protože Ludmila podporovala Václava v křesťanské víře, nechala Drahomíra 15. září 921 Ludmilu zabít a Ludmila se stala světicí. Drahomíra chtěla, aby se její syn stal pohanem, ten se však nenechal přesvědčit a svou matku vyhnal ze země.
Poté se, ve svých 18 letech, ujal vlády a dosáhl impozantního vítězství nad vzpurným kouřimským vévodou Radislavem. Václav toužil po tom, aby se české knížectví osamostatnilo.
Nevšední zjev i tvrdé rysy
Jak ale tento kníže vlastně vypadal? Ostatky svatého Václava zkoumalo mnoho odborníků. Ukázalo se, že svatý Václav měl nevšední tvar lebky. Hlava byla oválná a obličej podlouhlého tvaru. Odhaduje se, že Václav byl světlovlasý muž s modrýma očima, mající zuby bez jediného kazu. Na pravé straně čela měl jizvu oválného tvaru. Ta vznikla pravděpodobně po nějakém tupém úderu, a protože byla dobře vyhojená, vědci usoudili, že nemá žádnou souvislost s tragédií v Boleslavi.
K poranění došlo mnohem dřív – není vyloučeno, že to byl pozůstatek bojového střetnutí z některého z předchozích dvou státních převratů. Nos měl dlouhý, úzký, zahnutý, nosní kořen byl nápadně široký – s tím souvisí velký rozestup očnic směrem od sebe.
Štíhlé tělo vysokého vzezření. Václav byl atletický typ postavy plné svalů. Dnes by byl jistě úspěšným sportovcem.
Lebka nevšedního tvaru
Jedna záhada vědce přece jen nenechala klidnými. Byla to právě Václavova lebka, kterou zkoumali. Díky ní se zjistilo, že se český kníže dožil poměrně vysokého věku. Na svou dobu úctihodných 28 let. Důkazy přinesly srostlé lebeční švy. I v okamžiku jeho zavraždění nevykazovalo jeho tělo jediný problém fyzického charakteru.
Lebka svatého Václava je dnes chována jako vzácná relikvie, přesto to není největší záhada doprovázející jeho život. Daleko větším problémem, který trápí vědce dodnes, je to, kým byl zavražděn a jaký k tomu měl dotyčný člověk důvod.
Zdroje:
