Prognóza není ani nadále optimističtější, naopak. Odborníci se domnívají, že změna klimatu by mohla způsobit, že se oblasti oceánu do roku 2100 zbarví tmavě zeleně následkem vzestupu vodní hladiny. Počet lidí, kterých by se přitom tato katastrofa dotkla, dosahuje neuvěřitelných 40 %. I když úplné roztátí polárních ledovců potrvá déle než sto let, není dobré jej urychlovat.

Tání ledu by ohřálo planetu a oceány. V současné době roste rychlostí přibližně 0,3 cm za rok. Stoupající hladina moří může mít časem ničivé následky. Nízko položené pobřežní oblasti mohou zcela zmizet, což může ohrozit i oblasti Spojeného království. Mořské bouře a tsunami mohou mít ničivější účinek a dosáhnout dále do vnitrozemí než dříve. Zvýší se také riziko záplav. Na děsivé video se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Cop by se stalo, kdyby roztály polární ledovce?

Permafrost, dlouhodobě zmrzlá půda, a mohutné vrstvy sněhu a ledu, které pokrývají Antarktidu, Grónsko, část Kanady a Ruska, mají pro klima naší planety nedocenitelný význam. Kdyby Grónsko roztálo dnes, hladina moří by celosvětově stoupla o 7,4 metru a v případě Antarktidy o dalších 58 metrů. Celkem tedy 65,4 metru.

Arktický led samozřejmě i za normální situace taje a odlamuje se od ledovců. Cavling, jak se tento proces jmenuje, má však svou specifickou rychlost. V současné chvíli však tato rychlost předbíhá produkci nového sněhu a ledu.

Jak by tání ledovců mohlo hypoteticky změnit Zemi za sto let? "Nestane se tak ani za 100 let - bude to trvat tisíce a tisíce let, ale i tak je dobré si tuto otázku položit, protože svět v roce 2121 neskončí,“ ujišťuje glaciolog Mathieu Morlighem.

Nejen tání ledovců, ale i kontaminace

Navíc kdyby Grónsko i Antarktida roztáli, kvůli gravitační přitažlivosti nebude problém rovnoměrně rozložen po celé zeměkouli. Zatímco v okolí Grónska a Antarktidy hladina moře klesne, všude jinde stoupne. A to postihne celé národy.

Asi 40 % světové populace žije v blízkosti oceánů. Zmizely by celé národy, tichomořské ostrovy… Byla by to skutečná celosvětová katastrofa.

Doprovodným a stejně důležitým problémem by byla i tání provázející kontaminace podzemních vod. Pokud se zvedne hladina moře, dojde k infiltraci slané vody do zásob podzemních vod dále ve vnitrozemí, což by postihlo další statisíce lidí ve vnitrozemí.

V souvislosti s táním by pak došlo i k ovlivnění termohalinní cirkulace, při níž je teplo z rovníku přesouváno do vyšších zeměpisných šířek. Tato cirkulace je již nyní zpomalena a na konec by ustal i Golfský proud. To by znamenalo, že v Evropě bude zima jako v Montrealu, teploty prudce klesnou a nastane další mini doba ledová.

Chemikálie v ledovcích

Málokdo ví, že horské ledovce ukrývají spoustu toxických chemikálií, jako třeba DDT. Pokud by se tyto látky dostaly do řek a do pitné vody, další problém by byl na cestě.

A v neposlední řadě by úplné tání ledu ovlivnilo i rotaci Země a s ní délku dne. Ledové kry na pólech se nacházejí blízko osy rotace Země. Kdyby však roztály, voda by se dostala do okolí Země a ta by se začala otáčet pomaleji, zhruba o 10 až 20 sekund za den.

Simulace

Vědci se shodují, že současná úroveň globálního oteplování znamená, že hrozí roztátí značných kusů antarktického ledového příkrovu. Podle Národního hodnocení klimatu z roku 2017 je možné, že do roku 2100 stoupne hladina oceánu o 2,4 metru.

Byly vyvinuty i některé aplikace, které pomáhají situaci nasimulovat. Aplikace FireTree Flood například ukazuje, jak by změna hladiny moří ovlivnila různé oblasti pevniny. Podíváme-li se do Británie, nejvíce a nejrychleji by byla postižena východní Anglie, která je položená nízko a blízko pobřeží.

Při hodnotě vzestupu hladiny o 60 metrů, což je maximum, by byl pod vodou celý Norfolk a rozsáhlé oblasti severovýchodu Anglie, ale také Manhattan a převážná část státu New York. Celé východní pobřeží Ameriky by zmizelo pod hladinou oceánu, zatímco střední Amerika by zůstala relativně suchá. Velmi postiženy by byly i kusy jihovýchodní Asie, Číny, Evropy a západní Afriky.

"Je samozřejmě možné vybudovat obranné prvky, které chrání obyvatelnou půdu hluboko pod úrovní hladiny moře. Al nemohu vědět, zda je současná obrana, například v Holandsku, schopna odolat dalšímu metrovému zvýšení průměrné hladiny moře. Dopad by závisel na tom, jak rychle by oceány stoupaly a kolik peněz by bylo k dispozici na výstavbu nových obranných opatření," říká tvůrce aplikace.

"Vzhledem k tomu, že se předpokládá, že hladina moře v tomto století stoupne v průměru o několik metrů více, informace o očekávaných regionálních rozdílech by mohly být pro pobřežní komunity při jejich přípravě zásadní," říká vědec John Fasullo z Národního centra pro výzkum atmosféry. Navíc stoupající hladina moře výrazně zvyšuje hrozbu obřích zabijáckých vln a umožňuje tsunami dosáhnout mnohem dále do vnitrozemí, což výrazně zvyšuje riziko povodní.

Zdroje:

www.inverse.com, www.thesun.co.uk