Stalo se to asi před 13,8 miliardami let. Žádný prostor, žádný čas. A přesto vše, co je dnes okolo nás a včetně nás, bylo stlačeno do malé „kuličky" menší než atom. Najednou tento objekt narostl do nepředstavitelných rozměrů a začaly se v něm formovat galaxie, hvězdy a planety. Vesmír, který známe dnes.
Velký třesk
Výraz „třesk" v nás evokuje představu obrovského výbuchu doprovázeného nepříjemným hlukem. Jenže zvuk je mechanické vlnění látkového prostředí. Šíří se v plynech, kapalinách i pevných látkách, ne však ve vakuu. V kosmickém prostoru se tedy šířit nemůže. Velký třesk tak proběhl za absolutního ticha.
Stalo se to asi před 13,8 miliardami let. Žádný prostor, žádný čas.
Jakmile energie explodovala, začala se rozpínat do všech stran. Během méně než miliontiny sekundy se vesmír zvětšil do obrovských rozměrů. Jakoby golfový míček narostl do velikosti Země. Pouhých deset mikrosekund po výbuchu začaly vznikat první neutrony a protony. Po třech minutách se už objevila první atomová jádra vodíku, helia a lithia. Kolem nich „plavaly" záporné elektrony a elektromagnetické záření. Odkud však třesk přišel?
Bod zážehu
Každý výbuch má bod zážehu. Kde je tedy střed vesmíru? Podle astronomky Michelle Thaller žádný centrální bod, odkud by byl velký třesk veden, neexistoval. „Kulička" se jednoduše začala rovnoměrně rozpínat. Dokazuje to základní kosmologický princip, že vesmír je homogenní a izotropní, tedy ve velkých měřítkách stejný na všech stranách.
„Velký třesk nebyl takovým výbuchem, jako je například exploze granátu, kdy se materiál řítí ven ze společného centra a je spuštěn vnějším vlivem. Při velkém třesku jednoduše nefunguje známá rovnice, že akce vyvolává reakci," vysvětluje teoretický fyzik Sean Carroll. Podle vědců tedy vznik vesmíru nezačal výbuchem. Co tedy velký třesk způsobilo?
Božská částice
Belgický kněz a fyzik v jedné osobě Georges Edouard Lemaître na základě pozorování astronoma Vesta Sliphera v roce 1927 zjistil, že se vesmír rozpíná. Vyvodil z toho, že pokud bychom šli dále do minulosti, kosmos by byl čím dál tím menší. V roce 1931 tak přišel s „teorií prvního atomu". Podle ní bylo na počátku atomové jádro, jež obsahovalo všechny nukleony vesmíru. Jakmile se tento nestabilní objekt rozštěpil, uvolnila se obrovská energie, která způsobila rozpínání. Co ale bylo dál?
Asi 4 minuty po velkém třesku byla teplota vesmíru přibližně stejná, jako je na povrchu Slunce. Vesmír se dále rozpínal a chladnul. Přibližně po 400 000 letech volné elektrony vytvořily atomární obaly. Poprvé se tak ve vesmíru objevily atomy, jaké známe dnes. První galaxie a hvězdy se však objevily až po 400 mil. letech.
Velký třesk - video
Podívejte se na krátké video zobrazující počátky vesmíru
Zdroj:
www.stoplusjednicka.cz, www.cs.wikipedia.org, www.youtube.com, www.youtube.com/jakvzniklvesmír
