Jak ukazuje jedna z nových videosimulací, dopad jaderné bomby na lidnaté město by byl katastrofální.
Simulace, ze které jde mráz po zádech
Existuje však ještě jedno děsivější video, které natočil dokumentarista Neil Halloran ve spolupráci s výborem pro udělování Nobelovy ceny míru. Podívejte se na tento osmiminutový klip, který vizualizuje, co by se stalo, kdyby na město se 4 miliony obyvatel dopadla jaderná bomba 100krát větší než ta, která byla svržena na Hirošimu.
Jak vidíte ve videu, jsme provázeni různými fázemi jaderného výbuchu. Vše začíná okamžitým dopadem detonace, jejímž následkem by byla ohnivá koule žhavější než Slunce. Ta by zářila takovou silou, až by spálila vše v okruhu 800 metrů od místa výbuchu.
Ve videu Halloran říká, že všechny budovy v okruhu 2 km by byly pravděpodobně zcela zničeny, zahynulo by 120 000 lidí, a to bez dopadů radiace. Lidé, kteří by byli venku ve vzdálenosti 2-11 km od výbuchu, by měli popáleniny třetího stupně a zhruba polovina obyvatel této oblasti by zahynula buď popálením, pádem trosek ze zničených budov, nebo po výbuchu na následky akutní nemoci z ozáření.
Čísla, která hovoří za vše
Kromě lidí mrtvých „v první vlně“ by celkem tak zahynulo ještě dalších 500 tisíc lidí, což už je dvakrát až třikrát více než počet obětí v Hirošimě a Nagasaki. A pak by zde bylo dalších 100 000 lidí, kteří by byli zabiti radiací z kontaminovaných částic mimo 11kilometrovou zónu. Toto číslo je pak závislé i na počasí.
Závěrem Hallorana tvrdí, že video natočil, aby upozornil na nebezpečí nových zbraňových technologií.
Případný jaderný útok, kdyby nastal, by byl s největší pravděpodobností namířen na velká města. Další ze simulací pak ukazuje, jaká by byla situace ve Spojených státech, kde by se pravděpodobnými cíli stala města New York, Chicago, Houston, Los Angeles, San Francisco nebo Washington. Kdyby každé z těchto měst bylo zasaženo explozí stejně silnou, jako byla Hirošima, nejvíce obětí by bylo v New Yorku a nejméně v San Franciscu.
Jak by dopadla velká města?
Ať už by jaderná bomba zasáhla jakékoli velkoměsto, postup by byl stejný - oslepující záblesk světla, obří oranžová ohnivá koule, tlaková vlna, která ničí budovy a následuje nebezpečný jaderný spad.
Cílem útoku by většinou byla právě velká města, protože právě v nich se nachází kritická infrastruktura, jako jsou energetické závody, finanční centra, vládní zařízení a bezdrátové přenosové systémy.
Co je Wellersteinův simulátor?
Historik jaderných zbraní Alex Wellerstein vytvořil interaktivní nástroj nazvaný NukeMap, který uživatelům umožňuje simulovat následky na základě nastavitelných proměnných. Dokáže tak zhruba předpovědět počet obětí a zraněných v důsledku jaderné bomby v daném místě, ať už velkém nebo malém.
Wellersteinův NukeMap umožňuje odpálit hypotetickou jadernou bombu nad jakýmkoli velkým městem na světě. Nástroj má lidem poskytnout realistickou představu o tom, co jaderné zbraně mohou a nemohou způsobit. Ve skutečnosti by ale bylo potřeba přihlédnout ještě k povětrnostním podmínkám, které mohou ovlivnit výšku hřibovitého mraku.
Přístroj pak pracuje podle barev, které ukazují dopad výbuchu. Vše by vypadalo asi takto:
1. Necelou miliontinu sekundy po výbuchu bomby by se z ní vyvalila obrovská oranžová ohnivá koule plná horkého vzduchu. Všechny budovy, předměty a lidé, kteří se ocitnou v tomto okruhu, by pravděpodobně vzplanuli.
2. Do 15 minut po výbuchu by se na zem dostal jaderný spad, tedy oblaka prachu a radioaktivních částic podobných písku. Jaderný spad může lidi vystavit otravě radiací, která může poškodit tělesné buňky a být smrtelná. Asi 50 až 90 % lidí v tomto okruhu by mohlo zemřít na akutní účinky radiace.
3. Výbuchy vzduchu jsou dostatečně silné na to, aby vyvrátily obytné budovy. V tomto okruhu by pravděpodobně došlo také k rozsáhlým zraněním a úmrtím.
4. Tepelné záření - lidé v určité vzdálenosti by mohli utrpět popáleniny třetího stupně, těžké jizvy nebo invaliditu.
Nezbývá než doufat, že jediné, kdy podobnou zkázu uvidíme, bude tato simulace.
Zdroje:
