Zdroj: De Barthel ii - Daniel Newman / Creative commons, volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=7856403
Podívejte se, jak vypadala v reálu panenská královna Alžběta I. Pochopíte, proč zůstala pannou
Anglická královna Alžběta I. je jednou z nejslavnějších panovnic v historii. Proslula svou inteligencí a vůdcovstvím, ale také odmítáním sňatků, díky němuž byla nazývána panenskou královnou. I když o jejím panenství se vedly mnohé spory, je možné, že sama byla i proto, že nebyla extra krasavice.
Zatímco vláda Alžběty I. se vyznačovala mnoha úspěchy, jeden aspekt jejího vzhledu byl v průběhu let předmětem mnoha spekulací a diskusí, a to její zuby. Podívejte se na video:
Je známo, že Alžběta měla po celý život řadu problémů se zuby, které mohly ovlivnit její vzhled a schopnost pohodlně jíst a mluvit. Podle některých historiků byly její zuby tak špatné, že možná přispěly k jejímu rozhodnutí zůstat pannou. Ostatně, o jejích zubech se zmiňuje i tato studie.
Alžbětiny pověstné zuby
Alžbětiny problémy se zuby pravděpodobně začaly již v dětství, protože zubní hygiena nebyla v tomto období prioritou. Mohla trpět kazy, onemocněním dásní a zubním kazem, což mohlo způsobit, že její zuby byly odbarvené, uvolněné a bolestivé.
Kromě těchto problémů byla Elizabeth také známá tím, že skřípala zuby, což je stav známý jako bruxismus, který mohl její zuby ještě více poškodit a učinit je náchylnějšími ke kazům. I přes tyto problémy se zuby byla Alžběta známá svou krásou a elegantním vzhledem. Na portrétech byla často zobrazovaná ve složitých šatech a špercích, s vlasy upravenými podle poslední módy.
Maska, kterou nosila po celý život
Nové prameny ale hovoří i o tom, že Alžběta byla mistryní uměřenosti. Vytvářela a kontrolovala si masku, kterou prezentovala světu, zejména když stárla a propadala stále horšímu zdraví. „Množství portrétů vytvářelo kouřovou clonu, než aby odhalovalo její skutečný charakter, který zůstával skrytý za jejím nevyzpytatelným zevnějškem," vysvětluje britský umělec Matt Collishaw. „Roky nejistoty, způsobené potenciálně nestabilním politickým klimatem, ji vedly k vytvoření veřejné masky, která splynula s jejím soukromým já a obě se staly neoddělitelnými."
Alžběta byla zachycená na mnoha portrétech a některé z nich jsou zcela protichůdné. Je na nich zobrazená se zapadlýma očima, vráskami a s pletí zjizvenou neštovicemi a s fousky na bradě.
Alžběta byla zběhlá v umění vytvářet a udržovat image – její otec toužil po synovi a její matka byla popravená na základě vykonstruovaného obvinění z cizoložství, proto není divu, že se Alžběta celý život skrývala za maskou, kterou si sama vytvořila.
Panenskou královnou kvůli vzhledu
Někteří historici však skutečně naznačují, že Alžbětiny zubní problémy mohly přispět k jejímu rozhodnutí zůstat svobodná. Údajně se tak rozhodla již v pětadvaceti letech, protože chtěla zůstat nezávislá. Hrdě prohlašovala, že se vdala za Anglii. Když byla mladá a čilá, zdálo se, že bude mít mužské dědice. Ale jak stárla, bez potomků, až byla daleko za zenitem, s plešatícími šedinami, vráskami a kazícími se zuby částečně maskovanými těžkou kosmetikou a parukami, možná ji ani nic jiného nezbylo než zůstat panenskou královnou.
Od Alžběty se jako od královny očekávalo, že si bude udržovat určitou úroveň fyzické dokonalosti, a její problémy se zuby mohly způsobit, že si byla svého vzhledu vědomá. Navíc jí problémy se zuby mohly ztěžovat jídlo a mluvení, což ji mohlo znejistit ve společenských situacích.
Její skutečnou podobu neznáme
Ostatně i jiné prameny hovoří o tom, že rozhodně nebyla krásná. Například kurátorka Národního námořního muzea Christine Ridingová říká, že posmrtná maska Alžběty, vytvořená umělcem Collishawem a pojmenovaná "Maska mládí", je toho důkazem: „Maska byla vytvořená na základě biometrických údajů získaných z malovaných portrétů, 3D skenu královniny posmrtné masky a dobových zpráv o jejím vzhledu.“
Video výše pouze ukazuje, jak mohla vypadat podle jejích mnoha portrétů a s využitím technologických a photoshopových dovedností.
Zdroje: tudorsdynasty.com, www.smithsonianmag.com, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/2686733/ - studie
