Vzhled a vystupování Anny Boleynové jsou pod drobnohledem historiků celé roky. Nedochoval se žádný její portrét, takže když byla její podoba rekonstruována moderními technologiemi, ukázalo se, že zdaleka tak krásná nebyla. Co ale jistě měla, bylo charisma.

Na dokument se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Propaganda či skutečnost?

Mnoho dobových popisů Anny bylo napsáno v době jejího vztahu s králem, což její vyobrazení a podobu velmi ovlivnilo. Tehdejší umělci většinou své popisy zkreslovali, aby posloužily politickému účelu.

Co o Anně říkají dobová díla? Podívejme se na pár příkladů dle knih Erica Ivese, Alison Weirové, Antonie Fraserové a Josephine Wilkinsonové. Všechna tato díla dokazují, že byla Anna některými záměrně dezinterpretována kvůli jejich nechuti k jejímu kontroverznímu vztahu s králem. Nejextrémnější popis vytvořil Nicholas Sander, alžbětinský rekruzantský aktivista: „Anna Boleynová byla poměrně vysoké postavy, měla černé vlasy a oválný obličej s bledou pletí, jako by trpěla žloutenkou. Pod horním rtem měla vyčnívající zub a na pravé ruce šest prstů. Pod bradou měla velkou vrásku, a proto, aby zakryla její ošklivost, nosila vysoké šaty zakrývající krk. V tom ji následovaly dvorní dámy, které rovněž nosily vysoké šaty, neboť předtím měly ve zvyku nechávat krk a horní část těla odhalené. Byla pohledná na pohled a měla krásná ústa.“ (Ives, s. 39)

Kdyby takto Anna vypadala, proč by se do ni král tak zbláznil a jak by mohla mít tolik nápadníků, kolik měla? Jiný autor, George Wyatt píšící na konci 16. století, se snaží tento obraz trochu napravit a zmiňuje jen dvě mateřská znaménka nebo skvrny na kráse, ale ne šestý prst a další zohavení.

Jiní o Anně psali jako o krásné ženě s elegantní postavou, která byla tak půvabná, že ji mnozí nepovažovali za Angličanku, ale za rozenou Francouzku (Weirová, A. s. 151), nebo o ní hovořili jako o „nejkrásnější a nejpůvabnější ze všech půvabných dam francouzského dvora" (Brantome, Weirová, s. 151).

Co je jisté: Obrovské charisma

O Anně toho bylo napsáno nepočítaně. Někteří vyzdvihovali její nádherné oči, „které uměla dobře používat tak, že jim nejeden muž věřil“. O Anně díla hovoří tedy ve všech škálách krásy (i ošklivosti). Zatímco pro některé byla až nadpozemsky krásná, jiní říkají: "Nepatří k nejhezčím ženám na světě; je střední postavy, snědé pleti, má dlouhý krk, široká ústa, nepříliš vyvýšená ňadra a černé, krásné oči." (Sancuto, Ives, s. 40)

Většina popisů se však shoduje v jejím vybraném chování, schopnosti vtipně zareagovat, což poukazuje na skutečné charisma a sílu, jíž tato žena disponovala.

Závěr?

Je však skutečně důležité vědět, jak Anna vypadala? Jak se ukazuje, tak každý aspekt Annina života je kontroverzní: Od data narození, přes její osobnost, vztah s Jindřichem VIII., až po její zločiny a popravu.

Ač je momentálně za nejrealističtější považován Annin portrét z Nidd Hall, celkové výsledky výzkumu, jak Anna vypadala, zůstávají neúplné. Annina podoba byla ovlivněna náboženskými, politickými a kulturními zvyklostmi, které ji považovaly buď za vzor náboženské ctnosti, nebo za ztělesnění ďábla. Právě ta druhá skupina „vyznavačů“ pak z Anny dělala šeredu s dvojitou bradou. Skutečnost ale byla taková, že Anna svým chováním, oblečením a jazykem všechny převyšovala, neboť byla vychována ve Francii a byla obdivována ani ne tak pro svůj fyzický vzhled, jako spíše pro vynikající půvab a chování.
Zkrátka, Anna měla charisma.

Zdroje: onthetudortrail.com, www.tudorsociety.com