Skutečná podoba Alžběty Nádašdyové, rozené a známé spíše pod jménem Báthoryová, je předmětem mnoha historických spekulací. Všichni ji ale znají pod strašidelným názvem Čachtická paní.
Ve skutečnosti se tato uherská baronka ze známého rodu Báthoryů narodila v srpnu roku 1560 a proslula tím, že byla odsouzena za masové vraždy. Na základě procesu jí byla přiřknuta přezdívka „krvavá hraběnka“. Příběh o krutovládkyni, jež se koupala v krvi panen, se stal předlohou četných literárních i filmových děl.
Jak ale tato dáma vypadala?
Byla krásná, jako panny, jež zavraždila?
Popisy fyzického vzhledu Čachtické paní za jejího života jsou vzácné. A právě proto, že neznáme její pravou podobu, okolo jejího vzhledu vzniklo mnoho legend a domněnek.
Stejně tak byla různorodě zobrazována i v umění a literatuře.
Často se o ní píše jako o ženě vznešeného chování, odpovídajícímu jejímu šlechtickému postavení.
Pokusy o rekonstrukci její podoby, založené na moderních technologiích, ale komplikuje nedostatek dobových portrétů nebo podrobných popisů.
Konkrétní je jen její neslavná pověst, opírající se o hrůzné příběhy o násilí, které zastiňují jakoukoli pravdivou podobu její vizáže. Postava Alžběty Báthoryové je tak stále opředena tajemstvím a legendami.
Rekonstrukce tváře děsivé vládkyně
Když se však různí umělci i současní vědci zabývali rekonstrukcí její tváře, z výsledku byli ohromeni. Byla totiž skutečně až neskutečně krásná.
Zda-li je to díky tomu, že se koupala v krvi panen, které sama zavraždila, nebo jen to, co jí bylo dáno do vínku, se nedozvíme.
Tony Thor, britský profesor lingvistiky, v Čachtické paní uvádí: „Studoval jsem přepisy soudních jednání, psané archaickou maďarštinou, a snažil se poskládat střípky příběhu. Opravdu se Báthoryová koupala v krvi panen? Opravdu byla za trest zazděna na svém hradě? A byla vůbec vinna? Kde se však nachází skutečná pravda a jak moc je to, co víme, založeno na lži, se s jistotou už nikdy nedozvíme.“
Jednu její podobu ale známe a vidíme ji níže na konci článu.
Neznáme tvář, ale známe činy. Opravdu?
Soudobé portréty nebo podrobné popisy, které by mohly osvětlit její skutečnou podobu, chybí, a tak je její obraz znám jen z umělecké interpretace.
Alžběta se narodila do významného rodu Báthoryů, ale její život nabral temné obrátky, když se provdala za hraběte Ference Nádašdyho.
Tehdy vstoupila do jejího života krutost. Právě její údajné násilí vůči mladým ženám, v honbě za věčným mládím, vrhá na její odkaz dlouhý stín a při vyslovení jejího jména běhá mráz po zádech.
Její životní příběh je plný obvinění z mučení a vražd mnoha mladých žen, přičemž počet obětí se pohybuje od někde mezi čísly 20 až 600.
Hraběnčiny činy údajně poněkud přehlušovala vřava probíhající války s Osmanskou říší, ale ani nedostatek konkrétních důkazů nezabránil vzniku hrůzných legend, včetně známé a již zmíněné domněnky, že se koupala v krvi panen, aby si udržela mládí.
Sporný proces, sporná vina
Po smrti jejího manžela v roce 1604 dosáhla tvrzení o jejím sadismu na čachtickém hradě vrcholu.
Obvinění nakonec vedla k vyšetřování, které zahájil její příbuzný hrabě György Thurzó. Po procesu byla Čachtická paní uvězněna na hradě, kde zůstala až do své smrti v roce 1614.
Moderní historici se v názoru na pravost obvinění proti ní rozcházejí. Někteří se domnívají, že se stala obětí politicky motivovaného spiknutí kvůli svému bohatství a moci. Jiní tvrdí, že její vina je vzhledem ke svědectvím a procesu s jejími komplici nepopiratelná.
Krvavá hraběnka dodnes zůstává přízračnou postavou historických intrik, jejíž pravá tvář je stejně nepolapitelná po smrti jako za života. Podívejte se, jakou podobu vědci získali:
Podívejte se na toto video:
Zdroje: www.worldhistory.org, cs.wikipedia.org, www.nationalgeographic.com, www.britannica.com