Jak vypadala Praha ve středověku: Otřesné hygienické podmínky odnesli nejchudší

Betlémská kaple na rytině z 18. století

Betlémská kaple na rytině z 18. století

Foto: J. D. Huber – A. Kubíček, Betlémská kaple / Creative Commons, volné dílo, https://creativecommons.or

Pro středověkou Prahu platilo totéž, jako pro většinu stejně velkých měst. I přesto, že byla již známá a krásná, byla špinavá a bujely zde nemoci a epidemie. Poněkud jinak tomu bylo „u dvora“, tedy mezi bohatými, než v podhradí. O tom, jak to ale skutečně na středověkém dvoře probíhalo, se dosud moc neví.

Praha se stala významným městem a centrem již na konci 9. století. Tehdy zde sídlili Přemyslovci, kteří začali budovat české knížectví.

Zdroj: Youtube

Město vznikalo tradičně kolem hradu

Rozvíjející se podhradí na obou březích Vltavy obklopující přemyslovské hradiště a později hrad se ve 13. století proměnilo na opevněné vrcholně středověké město. Největšího rozmachu ale Praha dosáhla poté, co se sem přestěhoval Karel IV., který si město zvolil za své sídlo. Tehdy se Praha dočkala rozšíření a všestranného rozvoje, dokonce byla tehdy hlavním městem římské říše.

Ale pak přišli husité!

Václav Hollar vytvořil pohled na Prahu podle svých kreseb z návštěvy v roce 1636Václav Hollar vytvořil pohled na Prahu podle svých kreseb z návštěvy v roce 1636Zdroj: Václav Hollar / Creative Commons, volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/

Praha husitská

Postavení města se zcela změnilo v době, kdy vládli husité. Praha nabyla úplně jiný význam za husitských bouří, kdy pražský svaz husitský byl jednou z nejdůležitějších politických stran v zemi.

Nabyté zejména politické postavení Praha na počátku novověku opět ztratila po neúspěšném stavovském povstání 1547. Kulturně se však město rozvíjelo, aby opět dosáhlo věhlasu za doby uměnímilovného Rudolfa II., kdy se opět stala hlavním městem říše.

Zdroj: Youtube

Praha středověká

Z 10. století je již doložena obchodnická osada v oblasti dnešní Malé Strany. Nejstarší středověkou stavbou je potom roku 926 vybudovaná rotunda sv. Víta na Pražském hradě, do níž byly o 12 let později uloženy ostatky knížete sv. Václava. V druhé polovině téhož století je založen i Vyšehrad.

Roste vliv křesťanství, Praha se stala i sídlem biskupství a začaly se zde budovat první kláštery (břevnovský klášter, jiřský klášter). V kotlině pod hradem se postupně začínají osady rozrůstat a spojovat v jedno velké město. Roku 1172 byl dokončen Juditin most. Staré Město bylo dokončeno roku 1230; spojilo několik obcí a bylo obehnáno hradbami. V téže době vznikly za řekou i Hradčany.

Ve vrcholném středověku, jak jsme již zmínili, dosáhla Praha díky Karlu IV. svého největšího rozmachu.

 Rotunda na VyšehraděRotunda na VyšehraděZdroj: Creative Commons, Volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/

Život nahoře…

Jak to ale chodilo u dvora, není dodnes moc známo.

Kniha Dvory a residence ve středověku, jež vyšla jako kolokvium mapující život na středověkých panovnických a šlechtických dvorech, vyšla jako příloha časopisu Mediaevalia Historica Bohemica.

„Ukázalo se přitom, že středověký dvůr ale nepředstavoval pouze nástroj správy a že dvorský život se neodehrával jen v rovině politické. V každodenním rytmu naopak vytvářel a formoval dvorskou kulturu. Výkon moci se odvíjel na pozadí ceremoniálních pravidel, promyšlené symboliky a nesčetných rituálů. Všední dny střídaly slavnostní okamžiky, které přinášely vrcholné chvíle jak v životě jednotlivce, tak celé společnosti. Moc, lesk a duchovní náboj dvora přitahovaly nejen společenské elity, ale dávaly prostor i vzdělancům, umělcům a nezřídka i jednotlivcům z nižších společenských vrstev.“ 

Trh s otroky v raném středověku

Praha jako centrum trhu s otroky: Kolik stál muž, žena a co se s nimi dělo dál?

…versus život v podhradí

V podhradí však byl i v Praze neskutečný zápach a špína – tedy „ideální“ prostředí pro nemoci a epidemie, které hojně bujely. Lidé žili ve velmi chudých a základních jednoduchých podmínkách – hygiena v dnešním slova smyslu neexistovala. Ve městech to bylo přitom daleko horší než na venkově – voda často zapáchala nebo nebyla vůbec k dispozici. Lidé se nemyli, nebo jen velmi zřídka, takže ulice vypadaly strašlivě. Splašky se často vylévaly jen z okna rovnou na ulici, kde velká část těch nejchudších obyvatel i žila.

Zdroje: 

www.monet.cz, cs.wikipedia.orgis.muni.cz