Císařovna Sissi se narodina na Štědrý den roku 1837 do početné rodiny bavorského vévody Maxe Josefa a jeho manželky Ludoviky. Ačkoliv měla hezké a bezproblémové dětství plné nejrůznějších aktivit od plavání až po jízdu na koni či hraní si se svými sedmi sourozenci, možnost zůstat dítětem jí skončila poměrně brzy. V pouhých 15 letech.
Tehdy se mladý císař Franz Josef I. na příkaz své matky poohlížel po nevěstě. Jako vhodnou adeptkou se jevila Sissiina starší sestra Helena. Císař byl ve skutečnosti bratrancem rodiny, propojování rodin však bylo v tehdejší době naprosto běžné. A tak se na slavnostním plese potkaly krásné ženy Wittelsbachů s mocnými muži Habsburků...
Mladý František se ovšem vzepřel své matce, když se na první pohled zamiloval do Heleniny mladší sestry Sissi a sňatek s ní si v dubnu 1854 doslova vyvzdoroval. Zprvu šťastná a zamilovaná Sissi náhle pocítila tíseň a upjatost dvora, panovačnost své tchýně a nakonec i odcizení svého manžela, který byl plně v područí své dominantní matky.
Svázáná přísnou etiketou královského dvora a rozkazem odevzdat své děti na výchovu své tchýni, utekla z paláce, aby znovu pocítila to, co provázelo celé její dětství - svobodný život.
Posedlost krásou a cvičením
Mladá císařovna byla posedlá svým vzhledem. Jen možná v něm hledala dokonalost, kterou její život plně postrádal. Studené sprchy, koupele v olivovém oleji, pleťové masky ze syrového masa a touha po extrémní štíhlosti ji nakonec dohnaly k poruše příjmu potravy. Spekuluje se nad tím, že aby zaplnila svůj žaludek a při tom nepřibrala, jedla písek prosetý na sítu.
Nádhera, jež nešla vystihnout
Zničující diety, přísná etiketa u dvora a především dlouholeté trauma ze své nenáviděné tchýně si předčasně vybraly svou daň - v pouhých pětačtyřiceti letech se z kdysi obdivované krásky stala zlomená, zestárlá žena. Zakázala své portrétování i malování a po tragické smrti svého jediného syna Rudolfa se zcela stáhla do ústraní. Alžběta cestovala bezcílně po Evropě. Zemřela v pouhých 60 letech na vnitřní krvácení v důsledku atentátu.
Zdroje:
