Svatá Ludmila byla manželkou prvního historicky doloženého Přemyslovce, knížete Bořivoje I. Charismatická žena však nechtěla pouze rodit děti a vyšívat. Zajímala se také o politiku. Jednou z klíčových událostí, která ovlivnila vznik české státnosti, bylo její a manželovo pokřtění. Tento krok umožnil Přemyslovcům získat politickou převahu nad ostatními knížaty v Čechách.

Legendy se zmiňují, že i po smrti svého muže se snažila horlivě šířit křesťanství, zakládala kostely a kláštery a pomáhala potřebným. Stále se také účastnila veřejného dění, díky čemuž se zasloužila o přechod vlády na své syny. Po jejich smrti se stala vychovatelkou vnuka Václava. Spory o výchovu a politickou moc se snachou Drahomírou vyvrcholily tragédií. Ta totiž svou tchyni nechala zabít na hradě Tetín.

Jak vypadala Svatá Ludmila

Díky spojení antropologů, archeologů, lékařů, geodetů a 3D designérů se nyní i my, lidé moderní doby, můžeme podívat do tváře světice. Podle vědců je přesnost podoby více než 90%. Vycházelo se z dochované relikvie svatovítského pokladu, části lebky babičky sv. Václava. Podle archeologa Jana Frolíka se na pravost ostatků můžeme spolehnout. „S autenticitou ostatků světců je problém. Byl o ně velký zájem, kosterní pozůstatky se dělily, převážely a nepochybně také falšovaly,“ vysvětluje Frolík. „Svatý Václav a svatá Ludmila ale byli uctíváni už od 10. století, jejich ostatky byly uloženy v relikviářích, nedělily se. Je vysoce pravděpodobné, že jsou pravé.“

Největším problémem bylo, že se nedochovala celá obličejová část. Experti ji tak museli nejdřív anatomicky sestavit. „Díky tomu, že je tam velká část předních zubů dochovaná, a díky tomu, jak ty zuby mají obroušené plošky přirozenou funkčností, se podařilo naprosto věrně sestavit a zrekonstruovat podobu horní i dolní čelisti,“ říká geoinformatik Jiří Šindelář. Zjistilo se tak také, že kněžna měla předkus. Ten zdědil i její syn, český kníže Vratislav I., ale také slavný svatý Václav.

Mravenčí práce

Starou lebku pak vědci vyfotili ze všech stran. Vzniklo kolem 200 snímků, z nichž se pak sestavil digitální model. Díky špičkovému vědci, Brazilci Cicerovi Moraeseovi, jenž se věnuje rekonstrukcím obličejů, se ve speciálním počítačovém programu začala rýsovat Ludmiliina tvář. Použily se přitom dvě metody.

„První bývá nazývaná metoda anatomická, která využívá toho, že na lebce člověka máme zachované informace o robustnosti obličejového svalstva. A pak je druhá metoda, která využívá toho, že se na obličeji lebky jednoznačně určí 24 takzvaných markerů. Tyto markery si naznačíte na lebce a na svaly ještě naplňujete podkožní tuk a kůži, až dokud nedosáhnete na značky na jednotlivých markerech,“ popisuje Šindelář.

Zdroj: Youtube

Nakonec se vytvořily vrásky, textura obočí a barva očí. Tato finální uprava byla založená na analýze DNA jednoho ze synů svaté Ludmily. Ta dokázala, že byl světlooký. Vědci tak kněžnu zobrazili s poměnkovýma očima.

Zdroje:

www.seznamzpravy.cz, www.radiozurnal.rozhlas.cz, www.svataludmila.cz