Připomeňme, že právě snaha vyhnout se válce za každou cenu umožnila Hitlerovi zabrat bez boje sudetské části Československa. Mnichovská dohoda zklamala nejen obyvatele mladé republiky, ale také britského politika Winstona Churchilla, který ji ministerskému předsedovi Chamberlainovi vyčetl slovy: "Malou zemi jste předhodili vlkům za příslib míru. Měli jste na vybranou mezi nečestným jednáním a válkou. Vybrali jste si nečestné jednání a budete mít i válku."
Churchilla bohužel tehdy nikdo moc neposlouchal, a tak Britové neskrývali upřímné překvapení, když Hitler začal porušovat jednu mezinárodní smlouvu za druhou, napadl Polsko a do Francie se vydal přes Nizozemí bez špetky respektu k jeho neutralitě. Agresor, který nedbá na úmluvy o odzbrojování, nerespektuje suverenitu jiných států a všechno mu prochází jen díky obecnému strachu z rozpoutání další světové války, přitom nemusí zůstat historickým modelem. Inspirovat se jím může kdokoli i dnes.
Obětovaný Krym a nejistý osud Ukrajiny
Připojení Krymu k Ruské federaci za přispění vojenské síly v roce 2014 většina západních států odsoudila jako násilné a nelegální, v souladu s opatrnou politikou nevměšování se do záležitostí cizích států však Rusko z této situace vyvázlo jen se symbolickými sankcemi. Vladimir Putin tak dostal jasný signál, že jeho armáda může svévolně narušit integritu nezávislých zemí bývalého Sovětského svazu, protože jim nikdo nepřispěchá na pomoc. Otázka je, zda bude schopen odhadnout objem onoho pomyslného poháru mezinárodní trpělivosti.
Na Krymu se připojení k Ruské federaci každým rokem povinně slaví.
"Evropská unie je hluboce znepokojena shromažďováním ruské armády na hranicích Ukrajiny a nezákonnou anexí Krymu. Je tu viditelné riziko další eskalace," prohlásil letos v dubnu předseda Evropské rady Charles Michel při setkání s gruzínským prezidentem, přičemž vyjádřil podporu jak Ukrajině, tak Gruzii a Moldavsku. Právě tyto dva státy se obávají, že jsou v Putinově diáři dalšími v pořadí.
(Zdroj: https://www.aa.com.tr/en/europe/russias-annexation-of-crimea-illegal-ec-chief/2215804)
Jak by ale taková válka s Ruskem vypadala, kdyby se západní země rozhodly zakročit a bránit suverenitu východních partnerů vojensky? Ruský vojenský expert Michail Chodarenok je přesvědčen, že by netrvala déle než 30 dnů. Ruská armáda podle něj zůstala na stejné úrovni, na jaké byla v roce 1991. "Není moc zbraní, které splňují nejvyšší nároky 21. století," tvrdí Chodarenok.
Na co máme jaderné zbraně, když je nepoužíváme?
Rozpoutání třetí světové války ze strany Ruska tedy nejspíš nehrozí, alespoň nikoli ve smyslu globálního ozbrojeného konfliktu. Pro Putina je mnohem bezpečnější podnikat proti Západu kyberútoky, vysílat tajné agenty a důsledně všechno zatloukat.
Mnohem vážnější situace by nastala, kdyby se někdo rozhodl začít vymazávat města z mapy za pomoci jaderných zbraní. Během nedávné eskalace konfliktu v pásmu Gazy tento nápad zcela vážně přednesl pákistánský poslanec Mulan Čitrálí, který vyzval Pákistán k jadernému útoku na Izrael. "Máme letouny F-17 a máme atomové bomby... Kdy nám tyhle zbraně k něčemu budou? Budeme je ukazovat dětem jako hračky? Nebo je schováme do muzea?" hřímal Čitrálí.
Po atomové válce by se zřejmě bojovalo opět kameny a klacky.
Vzhledem k tomu, že jde o poslance z řad opozice, svět jeho hrozbu přešel bez povšimnutí. Z historie nicméně víme, že promyšlená propaganda dokáže hravě ovlivnit i svobodné volby a přivést k moci ledajakou zvrácenou osobnost. Pokud by se třetí světová válka zvrhla ve válku jadernou, v té čtvrté by se zřejmě bojovalo jen klacky a kameny, jak to předpověděl Albert Einstein.
