Trójská válka, jeden z nejúžasnějších příběhů lidské historie, nejznámější antický epos sepsaný Homérem a po další téměř 3 000 let existence evropské civilizace znovu a znovu převyprávěný. Homérova Illias a Odyssea, stejně jako Vergiliova Aeneas, tedy rozsáhlé básnické zlomky líčící pád Tróje i spletitý a nebezpečný návrat řeckého hrdiny Odyssea zpět na rodný ostrov Ithaca, v mnohých směrech významně ovlivnily vývoj evropského umění i etiky uvažování o válce, lásce, smrti, obětování a cti.
Homér
Helena, královna spartská
Helena byla dcerou boha Dia a pozemské ženy Ledy. Oplývala nesmírnou krásou snad i proto, že patronkou jí, podle řecké mytologie, byla bohyně lásky Afrodita. Helena byla manželkou Meneláa, bratra spartského krále Agamemnona.
Spor tří bohyň
Bohyně moudrosti Hera, bohyně síly Athéna a bohyně lásky Afrodita se přely, která z nich je nejkrásnější. Odpověď samozřejmě nenašly. Rozhodly se spor řešit volbou. Podaly zlaté jablko mládenci, který nedaleko pásl stádo ovcí. Zlaté jablko měl dát té nejkrásnější. Byl to princ Paris a ten rozhodnul ve prospěch Afrodité. Ta mu za jeho volbu slíbila lásku nejkrásnější ženy – Heleny spartské.
Útěk do Tróje
Afrodité slib splnila, Helena se do Parida zamilovala a spolu utekli do Tróje. Král Agamemnon, spolu se svým bratrem Menelaem, sestavili mohutné spartské vojsko, v jehož řadách nechyběli bájní řečtí hrdinové Odysseus a Achilles, a vyrazili pokořit drzý, vzpupný a ponižující čin trójského prince Parida.
Porážka Tróje
Obléhání města Trója s „hradbami až do nebe“ trvalo podle Homéra deset let. Žádné z válčících stran se nepodařilo rozhodnout válku ve svůj prospěch. Zemřeli Patroklos i trójský vojevůdce Hector, Achilles byl smrtelně zraněn šípem vystřeleným Paridem do jediného místa na svém těle, kde zranitelný byl – do paty. Zemřeli i „tisíce bájných hrdinů“, které Homér oplakával, ale válka rozhodnuta nebyla.
Trójský kůň
Trójský kůň
Aby dobyli vítězství, Řekové se uchýlili ke lsti. Před branami Tróje postavili ze dřeva gigantického koně. Do jeho útrob se schovali vojáci a zbytek řeckého vojska předstíral ústup k moři. Trójané, v domnění vítězství, zbořili část hradeb, aby mohli koně – vítězný symbol – vtáhnout do města. V noci z něho vyskákali vojáci, otevřeli zbývající brány a Řekové Trójany pobili. Zemřel i Paris. Helena se prý (podle jedné z verzí) vrátila zpět k Meneláovi do Sparty.
Existovala Trója?
Tolik nesmrtelný epos Homérův. Starý na 3 000 let. Ale co je na něm pravdy? Existovalo vůbec antické město Trója skutečně? Řekové i Turci, na jejichž území toto město se mělo nacházet, kladli jeho existenci kamsi do blízkosti průlivu Dardanel. Němec Heinrich Schliemann, amatérský archeolog, po pečlivém studiu všech dostupných pramenů, se rozhodl pátrat po Tróji poněkud jižněji, v Hisarliku. A v roce 1868 byl úspěšný.
Ruiny města Trója
Schliemannův objev Tróje byl senzačním počinem a potvrzením toho, že na bájných eposech básníka, jenž si říkal Homér, může něco být. Může tak být jistě i něco na tom, že Helena, kvůli které zemřeli nejstatečnější muži své doby, byla zřejmě nejkrásnější ženou, kvůli které stálo zato vést válku.