Hluboko v guatemalském deštném pralese se nachází jedna z nejslavnějších památek mayské civilizace. Zhruba 2000 let stará citadela zvaná Tikal. „Když se prodíráte hustou zelení, málokomu dojde, že před tisíci lety zde byly ulice a domy. Je úžasné, jak si příroda vezme zpět, co ji patří," říká spisovatel a novinář Alan Weisman.
Zarostlé ruiny hradů nebo oblast po černobylské katastrofě nám umožňuje nahlédnout, jak by naše planeta mohla vypadat, kdyby lidé najednou zmizeli z jejího povrchu. Už za pár hodin by nastal blackout. Absence elektrické energie by způsobila zaplavení tunelů, sítí metra nebo dolů. Domácnosti by zničila voda z lednic a mrazáků. Po několika dnech by začali umírat zamčení domácí mazlíčci a zemědělská zvířata.
Jak by vypadala Země bez lidí?
Zhruba po měsíci by se odpařila všechna chladící voda z jaderných elektráren. To by vedlo k mohutným explozím a rozšíření radiace. Bez lidského dohledu by začaly hořet i ropné rafinérie. Po roce by již většina parků a zahrad expandovala za hranice plotů. Z nebe by začaly padat satelity. Po 25 letech by bylo vegetací pokryto tři čtvrtiny ploch náměstí a chodníků. Vzduch by byl čistý a viditelnost lepší.
Města pod úrovní mořské hladiny by byla zaplavena vodou. Suchá místa, jako Dubaj nebo Las Vegas, by pohltil písek. Zkáze by podlehly i budovy, včetně historických památek. Podzemní voda by odplavovala silnice a chodníky. Většina staveb z železobetonu by se začala hroutit. Erozi by podporovaly kořeny rostlin. Zhruba 300 let po zmizení lidstva by se protrhly přehrady a koryta řek. Z toho důvodu by se změnil ráz krajiny. „Do 500 let by se ulice proměnily v pastviny a lesy," říká Weisman.
Absence pesticidů a jiných chemikálií by spustila kaskádu událostí. „Jakmile se daří hmyzu, daří se lépe i rostlinám a ptákům. Půda, vzduch i voda se zotavuje. Krajinu by tak znovu obsadilo množství divoké zvěře," vysvětluje spisovatel. Jeho teorii potvrzuje výzkum odborníků z univerzity v Göteborgu ve Švédsku.
Biblický ráj bez lidí
„Svět býval na lvy, slony, tygry, nosorožce, medvědy a další zástupce megafauny výjimečně bohatý. To se ale změnilo, jakmile lidé začali osídlovat planetu," říká Søren Faurby, lektor makroekologie a makroevoluce. „Po příchodu Homo sapiens vidíme konzistentní nárůst míry vymírání." V Austrálii došlo ke snížení biodiverzity již před 60 000 lety. V Severní a Jižní Americe před 15 000 lety a na Madagaskaru a na karibských ostrovech před několika tisíci lety.
Příroda si bere své území zpět.
„Nejenže zvířata zabíjíme mnohem rychleji než ostatní prerátoři, lovíme způsoby, jež jsou obzvláště destruktivní," vysvětluje Profesor Chris Darimont z University of Victoria v Kanadě. Zatímco zvířata se zaměřují na slabé a mladé, lidé loví dospělé kusy v produktivním věku. Tím se snižuje počet jedinců schopných reprodukce.
Søren Faurby předpokládá, že Země bez lidí by připomínala přírodní rezervaci Serengeti v severní Tanzanii. Existence megafauny má totiž přímý vliv i na úrodnost krajiny. Ta se kvůli postupnému hynutí velkých zvířat snížila o 90 %. „Vezmeme-li však v potaz vše, co by bylo zapotřebí k návratu na základní úroveň druhové bohatosti, Země by se zregenerovala až za 3 až 7 milionů let."
Zdroj:
www.zoom.iprima.cz, www.livescience.com, www.dailymail.co.uk
