Bylo to neuvěřitelné štěstí. 10. února roku 2016 se kurátor fyzické antropologie Clevelandského muzea přírodní historie Dr. Yohannes Haile-Selassie procházel paleontologickým nalezištěm Woranso-Mille v severní Etiopii, když se svými spolupracovníky spatřil fragmenty čelisti. O tři metry dál objevil část lebky. Když tyto dva kusy k sobě přiložil, dokonale seděly.
Následné dny se doktorův tým nezastavil. Zkoumal každý centimetr půdy, prosíval ji a kousek po kousku skládal fosilii dohromady. Když Haile-Selassie práci ukončil, držel v ruce téměř kompletní cranium vyhynulého hominida z rodu Australopithecus.
Australopithecus anamensis
„Lebka patřila dvounohému samci a její nález zpochybňuje mnoho domněnek, které jsme o jeho zástupcích měli,” říká kurátor. „Mysleli jsme si, že Australopithecus afarensis, reprezentovaný slavnou fosilií „Lucy“ a Australopithecus anamensis si byli podobní. Ve skutečnosti se ale dost lišili.”
Australopithecus anamensis se pyšnil silně opičími rysy, jako jsou lícní kosti vysunuté dopředu, výrazná čelist, plochý nos a úzké čelo. Zároveň byl trochu podobný modernějším hominidům. „Až dosud byla mezi nejstaršími lidskými předky žijícími před 6 miliony let, a druhy jako Lucy starými dva až tři miliony let, velká propast. Nález z Woranso-Mille morfologický prostor mezi těmito skupinami propojuje,” vysvětluje Stephanie Melillo z Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Německu.
Hlavní rozdíly jsou patrné také v utváření chrupu a brady. Jedinec z Etiopie měl dlouhé, úzké čelisti s postranními řadami zubů uspořádanými v paralelních liniích. To naznačuje, že mimo ovoce a travin konzumoval také tvrdou, abrazivní stravu. Na rozdíl od Lucy se ale více zaměřoval na potravu z lesních porostů.
Rekonstrukce lebky Australopitheca anamensis
Po důkladném vyčištění byly ostatky naskenovány počítačovým tomografem. Následně byly doplněny chybějící části. Konečná rekonstrukce pak posloužila k porovnání s lebkami hominidů žijícími před 2,5 až 4 miliony lety.
Vědci kdysi předpokládali, že A. anamensis se s A. afarensis nikdy nepotkali. Datování fosilie ale naznačuje, že tyto dva druhy vedle sebe koexistovali nejméně sto tisíc let. „Zdá se, že se nález stane další oslavovanou ikonou lidského vývoje,” říká Fred Spoor, profesor na UCL ve Spojeném království. „Objev mění naše poznatky o evolučním rodokmenu raných hominidů v širším měřítku.”
Zdroj:
www.ancientpages.com, www.timesofisrael.com, www.iflscience.com
