Homo sapiens neanderthalensis, slepá vývojová větev člověka, se objevila v Evropě a v západní Asii asi před 300 tisíci lety. Její zánik byl spojován s příchodem Homo sapiens sapiens. Nová studie, která vyšla letos v únoru v odborném časopise Science Advances, ale naznačuje, že tyto dva druhy hominidů spolu koexistovaly minimálně deset tisíc let.
„Nešlo o převzetí moci nad Evropou. Jednou měli navrch moderní lidé, jednou neandrtálci," říká ředitel britského Muzea přírodní historie v Londýně Chris Stringer. „Delší soužití navíc zapadá do objevu z roku 2010, kdy se zjistilo, že dnešní lidé mají malé množství neandertálské DNA. Což dokazuje, že docházelo k mezidruhovému křížení."
Křížení lidí a neandrtálců
„Evoluci jsme brali jako rozvětvený strom a snažili jsme se vysledovat cestu, jež vedla k nám," říká spoluautor studie publikované v časopise Biology profesor evoluční antropologie Steven Churchill. „Nyní ale začínáme chápat, že jde spíše o řadu proudů. Ty se sbíhají a rozcházejí v mnoha bodech."
Jak autoři uvádějí, cílem jejich práce bylo „lépe definovat hypotetickou změť pramenů a nabídnou další pohled na vývoj člověka". Nebylo totiž zcela jasné, proč má asijská populace více neandrtálské DNA, když archeologie ukazuje, že naši bratranci žili na území moderní Evropy. Vyvstala tedy hypotéza, že ke křížení docházelo ještě předtím, kdy Homo sapiens opustil Afriku a osídlil Asii.
Tým odborníků z Duke University v Severní Karolíně se proto rozhodl analyzovat strukturu lebek 13 neandrtálců, 233 prehistorických Homo sapiens a 83 moderních lidí. Pozůstatky pocházely z různých míst v Asii, Evropě i Africe. „Obličejová morfologie dokáže prozradit pohyb a interakci různých populací,“ vysvětluje profesorka biologických věd Ann Ross.
Analýza lebek a mezidruhové křížení
Vědci porovnávali celkový tvar obličejů. Mezi charakteristické rysy neandrtálských lebek patřily šikmé lícní kosti, velký nos a nízké čelo. Zjistili, že postupem času, co v sobě pravěcí hominidé našli vzájemné zalíbení, se naše tváře staly menšími. Některé rysy, typické pro mohutnější neandrtálce, se ale zachovaly.
„Důkazy nám ukazují, že Blízký východ byl důležitou křižovatkou, jak geograficky, tak v kontextu lidské evoluce," vysvětluje Ann Ross. Právě zde asi před 50 000 lety došlo k většině křížení.
Zdroj:
www.dailymail.co.uk, www.vosveteit.zoznam.sk, www.irozhlas.cz
