Patrně každý si v mysli vytvořit obraz svých oblíbených hrdinů, vojevůdců či prehistorických předchůdců člověka. Navíc pokud takovou fantazii nemáme, pomohou nám literární nebo filmová ztvárnění. Pokud si ale jeden obrázek vytvoříme, jen těžko se jej potom zbavujeme.

Zdroj: Youtube

Proč bychom se ale měli dívat na obraz historické postavy, když se s ní můžeme setkat tváří v tvář? Forenzní rekonstrukce obličeje pomocí skenů kosterních pozůstatků umožňuje výzkumníkům vytvářet 3D modely obličeje kombinací vědy, historie a umělecké interpretace. Výsledky mohou být poněkud subjektivní, ale přesto jsou fascinující.

Jak tato metoda funguje?

Forenzní antropologie vlastně aplikuje fyzickou (biologickou) i v kriminalistice. Její náplní je především identifikace biologického materiálu, zejména rozpoznání lidských ostatků a v rámci nich je pak možné identifikovat každého konkrétního jednotlivce. Tato metoda je běžně využívána v kriminalistice, spolu s dalšími grafickými možnostmi a vědeckými objevy je ale možné i – díky lebkám a dalším pozůstatkům – sestavit tváře těch, o nichž jsme si jen udělali nějaký obrázek v mysli.

Forenzní antropologie nebo soudní lékařství?

Arbitrární hranice mezi působením soudního lékařství a forenzní antropologie při ohledávání ostatků je obvykle přítomnost zbytků měkkých tkání na nalezených ostatcích.

Pokud jsou ještě zbytky tkání přítomny, je možné je zkoumat v soudním lékařství, pokud jde však jen již o kosterní pozůstatky, dostává se ke slovu forenzní antropologie. Samozřejmě že v celé řadě případů je nutná spolupráce obou oborů; například soudní lékař není kompetentní posoudit, zda jde o lidské nebo zvířecí ostatky.

Forenzní antropologie

Forenzní antropologie se tedy poté ještě rozčleňuje do několika dalších oborů, jako jsou například forenzní archeologie a forenzní tafonomie, a patří sem právě i forenzní antropologie.

Vědci zabývající se forenzní antropologií se také podílejí na vyšetřování a dokumentaci genocidy a masových hrobů. Většinou se jedná o součinnost celého týmu forenzních patologů, soudních zubních lékařů i soudních antropologů. Pomocí jednotlivých fyzických ukazatelů přítomných na kostře lze potom díky forenzní antropologii potenciálně určit věk, pohlaví, postavu a rasu člověka.

Zdroj: Youtube

Metody používané k identifikaci osoby z kostry se opírají o minulé příspěvky různých antropologů a studium rozdílů lidské kostry.

A pak je tady zcela specifická disciplína, díky níž je možné zrekonstruovat lidské tváře. Věříte tomu?

Významné postavy z dějin

Pomocí této neskutečné metody se například objevila nová podoba Ježíše Krista. Podařilo se přesněji ukázat tvář Johanna Sebastiana Bacha, který, ač známe jeho bustu z každé učebny hudební výchovy základní školy, se portrétovat nenechal a z jeho života existuje jen jediný portrét. Rekonstrukce Bachovy tváře byla převzata z bronzového odlitku jeho lebky, a jeho silný krk, podkus a přísné obočí.

Zdroj: Youtube

Podobnou metodou se například podařilo zrekonstruovat i tváře Richarda III., Williama Shakespeara, Danteho, Kleopatřiny sestry nebo faraona Tutanchamóna.

Můžeme se jen domnívat, jak daleko ještě věda postoupí, a co bude možné v blízké i daleké budoucnosti.

Zdroje:

www.mentalfloss.com, www.realmofhistory.com, museumcrush.org