O tom, že ženské gladiátorky existovaly, historici nepochybují. I přesto, že se o nich kronikáři a umělci téměř nezmiňují. Zdá se však, že používaly stejné vybavení jako jejich mužští kolegové a bojovaly podobným způsobem.
Dobové prameny popisují, že tzv. gladiatrices se spolu utkávaly pro potěchu císaře Nera, Tituse a Domitianuse. Mezi jejich protivníky patřily také různé bestie, trpaslíci a zvířata. Ženské bojovnice se vyskytovaly i v Pompejích nebo v Ostii, kde byl dokonce nalezen text místního soudce, který se chlubí, že jako první od založení města „poskytl ženy pro meč".
Ženské gladiátorky v Římě
Mezi gladiatrices patřily jak otrokyně, tak dívky z vyšších společenských vrstev. „Pokud byla služebná silná, mohl ji její pán vycvičit na gladiátorku. Vydělávala mu tak peníze," vysvětluje David S. Potter z University of Michigan. „Ženy střední a vyšší třídy bojovaly ze stejných důvodu jako bohatí mladí muži. Je to jiné, vzrušující a rodiče to naštve."
V době starého Říma bylo běžné, že se ženy věnovaly různým sportům. K udržování kondice byly povzbuzovány i úředníky, kteří věřili, že se tak sníží úmrtnost při porodech. V letech 11 a 19 n. l. se ale objevily zákony zakazující výše postaveným dívkám bojovat jako gladiátorky.
„Bohaté ženy ztratily veškerý smysl pro důstojnost a povinnosti svého pohlaví," stěžuje si římský básník Juvenal a pokračuje: „Dělají hambu sobě i našemu vznešenému městu. Ony a jejich sponzoři podkopávají tradiční římské ctnosti a hodnoty." Poté císaři Titovi popisuje hrdinský čin gladiátorky Mévie, jež ulovila kance oštěpem „jako muž", ale pak si dřepla, aby se mohla vymočit.
Konec gladiátorek
Podobný názor měla i římská společnost. Když chtěl císař Septimius Severus poskytnout Římanům důstojnou ukázku tradiční ženské atletiky, setkal se s davem, který bučel a vyjadřoval svou nelibost. V roce 200 n. l. tak panovník zakázal všechny ženské gladiátorské zápasy.
Za celou dobu, co bojovnice existovaly, se dochovalo pouze jedno umělecké dílo, na němž jsou nepochybně zobrazeny ženské gladiátorky. Starověký mramorový reliéf nalezený v Halikarnassu na území dnešního Turecka zobrazuje dívky bojující se štíty a meči. Postavy jsou označeny jako Amazon a Achillia. Nápis nad jejich hlavami říká, že „bojovaly do čestné remízy".
Zdroj:
