Ženy v pravěké společnosti musely vykonávat mnohem více činností než se pouze starat o děti. Analýza kosterních pozůstatků ukázala, že měly sílu rovnou mužům. Navíc jeskynní ženy měly důležité role a už v prehistorických dobách byly vůdkyněmi, myslitelkami i lovkyněmi. A nejen to. Má se za to, že v nejranějších neolitických společnostech mohly ženy zastávat i role šamanek, zákonodárkyň, vypravěček nebo léčitelek.
Mnohé Venuše vydaly své svědectví
Archeologové předpokládají, že naši předkové Homo sapiens se vyvinuli během středního paleolitu asi před 400 000 až 250 000 lety. Ve skutečnosti tedy stále máme v naší DNA geny našich příbuzných neandrtálců a homo sapiens. A právě během této doby byly také vytvořeny rané „reprezentace“ žen. Na evropském kontinentu byly prvním z těchto svědectví jednorozměrné obrysy vyryté do vápence jeskyní nebo skalních převisů. Nejznámější z nich je Leusselská Venuše – právě Venuše se v období neolitu staly složitějšími trojrozměrnými řezbami ze slonoviny nebo polodrahokamů. Vypadaly tak skutečné ženy té doby?
Venuše představují dobové svědectví o ideální ženě
Hruška, nebo elegantní hubeňourka?
Sošky Venuší, nejen té, kterou známe nejlépe, Věstonické, ukazují určitě rysy, podle nichž bychom mohli mnohé odvodit. Je na nich ukázána anatomie ženského těla, svědčící o tom, že nejvíce ceněna byla role ženy při plození. Tváře žen jsou ponechány nevyřezané. Například Venuše z Brassempouy má některé detaily tváře také smazány, ale je možné se domnívat, že byla ženou stejně elegantně hubenou jako většina moderních Francouzek. Právě tato figurka je nejstarší známou reprezentací lidské ženské tváře a ve Francii je známá jako Dáma a la Capuche nebo Dáma s kapucí kvůli tomu, co vypadá jako síťka zakrývající její vlasy.
Prehistorická skalní malba
Jeskynní ženy a jejich život
Mnoho antropologů nesouhlasí s představou, že pravěcí lidé žili ve společnosti ovládané muži. Nezdá se jim ani to, že muži byli lovci-sběrači a ženy byly nositelkami dětí, vlastněné těmito muži. Naopak se přiklánějí k možnosti, že společnost žila rovnostářským způsobem. Ženy lovily a shromažďovaly stejně jako muži, protože právě tato spolupráce zvyšovala šanci na úspěšný lov. Změna v hierarchii pak nastala až s objevem zemědělství, kdy ženy již nemusely být součástí lovu a nemusely mu být přítomny.
Zajímavé je, že například rovnost pohlaví byla mezi našimi předky velmi významná a s pravěkými ženami a jeskynními muži bylo v prehistorických společnostech zacházeno jako se sobě rovnými.
Navíc nové výzkumy vědců z Oxfordské univerzity dokázaly, že „alfa jeskynní ženy“, které existovaly asi před dvěma miliony let, cestovaly dále než jeskynní lidé. To nabízí nový pohled na to, že to nebyli muži, kdo vycházel ven na lov, ale naopak to mohly být „samice“, které chytaly a lovily, zatímco muži zůstávali doma.
Pravěké ženy nebyly jen sběračky, ale i zdatné lovkyně
Vzhled
Právě toto nové tvrzení poukazuje i na výrazně vyvinutou muskulaturu pravěkých žen – měly skvělou fyzičku i svaly, byly houževnaté, vytrvalé, silné rychlé a schopné jednat. Jejich propracovaná těla a fyzičku by jim mohli závidět i dnešní desetibojaři.
Navíc se zdá, že jeskynní muži preferovali ženy s křivkami, nadneseně bychom mohli říci, že v době kamenné měli muži také rádi velkou kořist. Historici nalezli v Polsku prehistorické rytiny, které podle nich dokazují, že jeskynní ženy byly uctívány za to, že měly zakřivená těla a velké zadky. To bylo považováno i za znak bohatství a zdraví, tedy potažmo dobré „nositelky genetické informace“ a ženy rodu.
Archeologové předpokládají, že naši předkové Homo sapiens se vyvinuli během středního paleolitu asi před 400 000 až 250 000 lety.
Rovněž je dokázáno, že v pravěku měly ženy daleko méně period do roka, a to dokonce mnohem méně! Hovoří se dokonce o zhruba 50 periodách během jejich celého života; zatímco my, moderní ženy jich máme zhruba 450. Někteří vědci se navíc domnívají, že ženy mohly být v té době dokonce oslavovány pro svou menstruaci, která byla považována dokonce za duchovní záležitost.
Žena je však vždy ženou
Patrně nás nepřekvapí, že už jeskynní ženy měly jakousi „vášeň“ pro módu. Podle archeologických nálezů se ženy před 7 500 lety oblékaly tak, aby zapůsobily. Sošky pravěkých žen nám dávají představu o tom, v jakých šatech chodily: například skupina figurek nalezených na místě neolitického osídlení v Evropě znázorňovala ženy ve zdánlivě malých sukních, svršcích a ozdobené náramky.
Zdroje:
zoommagazin.iprima.cz, breclavsky.denik.cz, www.flowee.cz, www.thetalko.com, www.womenstravelabroad.com
