Římská společnost na otrokářství postavila celou ekonomiku. Otroci v Římě zastali veškeré práce, kterých bylo v říši potřeba, od obdělávání půdy a dolování drahých kovů až po administrativu ve státním sektoru. Povědomí o tomto systému nás svádí k domněnce, že na podobném principu fungovaly veškeré starověké kultury včetně Egypta. Všichni ostatně známe biblický příběh o útěku Izraelců, který vylíčil život v egyptském otroctví ve velmi pochmurných barvách.
Podle egyptologa Andrzeje Ćwieka z univerzity v polské Poznani se přitom otroci v Egyptě zdaleka neměli tak špatně, jak bychom si po přečtení Exodu představovali.
Izraelité v Egyptě v představách novověkého umělce
"Otroky v tom smyslu, jak ho chápeme dnes, byli v podstatě jen váleční zajatci, cizinci. Jejich počet narostl v císařském období, mezi lety 1550 a 1069 př. n. l., kdy se egyptské hranice značně rozšířily v důsledku úspěšných výbojů. Do země faraonů se tak dostalo množství Asiatů, obyvatel Sýrie a Palestiny a také Núbijců z oblasti černé Afriky," nastínil vědec.
Smísili se s davem
Řady egyptských otroků však podle něj nebyly zdaleka tak početné jako v Římě a netvořily zvláštní společenskou vrstvu zbavenou veškerých práv a lidskosti. Jejich postavení nebylo přesně dané a zřejmě se odvíjelo od druhu práce, která jim byla přidělena. V mnoha případech mohli žít dokonce o poznání příjemnější život než rodilí Egypťané z nejchudších vrstev, kteří dřeli do úmoru.
"Z výzkumů se zdá, že váleční zajatci se dokázali rychle přizpůsobit novému prostředí a smísili se s davem," říká Andrzej Ćwiek. "Na rozdíl od otroků římských si mohli koupit kus půdy nebo postavit vlastní dům. Našli jsme dokonce případy, kdy se otrok oženil s egyptskou ženou. Otroci tedy v Egyptě nenesli společenské stigma, zacházelo se s nimi jako s lidmi," vysvětluje odborník.
Černý lev s posmrtnými poctami
Našly se i výjimečné případy, kdy se otrok vyšvihl do výsostního postavení. Jako například Núbijec Mai-per-heri, který žil za vlády královny Hatšepsut a dostalo se mu ohromné cti být pohřben v Údolí králů. Jeho egyptské jméno v překladu znamená "Lev na bitevním poli", což naznačuje, že byl oceněn za vojenské zásluhy, a možná i zachránil život někoho významného.
Otroci v Egyptě
Pokud byli otroci posláni na stavbu vládních zakázek, dostávali stejný plat a jídlo jako ostatní dělníci. Jestliže neměli ke kvalifikované práci dostatečné předpoklady, uplatnili se v kuchyni a prádelně. Většinou ale zastávali pozice sluhů v soukromých domácnostech.
Znamená to tedy, že byli otroci v Egyptě vlastně svobodní? Andrzej Ćwiek s tímto termínem nakládá velmi opatrně. Svobodu v dnešním slova smyslu totiž egyptská společnost neznala. "Svým způsobem nebyli svobodní ani dělníci a řemeslníci. Nesměli se volně pohybovat po zemi ani měnit povolání. Každý obyvatel měl přísně určenou sociální roli a vykonával ji po celý život," přibližuje egyptolog. Nedá se tedy říci, že by si cizinci zavlečení do Egypta užívali nějaké "svobody" - jejich privilegium oproti otrokům římským spočívalo v tom, že nebyli vnímáni jako podřadné odlištěné stroje určené na nejtěžší práci. Mohli se začlenit do společnosti a žít život jako ostatní.
Zdroje: https://scienceinpoland.pap.pl/, https://www.worldhistory.org/
