Co vám ve škole neřekli: Jak zemřel svatý Václav? O vraždu pravděpodobně nešlo

Kníže Václav, patron země české

Kníže Václav, patron země české

Foto: Anonym / Creative Commons, volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/

Kolem smrti knížete Václava se stále vznáší množství otazníků a zkrvavený světec ležící před branou do kostela je opředen nejroztodivnějšími legendami. Většinou je ztvárňován právě takto, ležící před kostelem, i když to, kdo jej skutečně zabil a kdo celou akci zosnoval, je stále nejasné.

Legenda říká, že Václava nechal zavraždit jeho bratr Boleslav ve Staré Boleslavi poté, co se jej neúspěšně pokusil zabít sám. Jeho cílem bylo ujmout se vlády. Václav byl Boleslavovým trnem v oku i na trůně – sám byl stoupencem nezávislého českého státu, zatímco Václav byl pro zachování míru za každou cenu a neváhal se poddat východofranckému vládci Jindřichu I. Ptáčníkovi.

Zdroj: Youtube

Smrt Václavovi ale paradoxně ex post „prospěla“: Začal být uctíván jako svatý, a to zejména díky jeho zbožnosti. Mezi jeho blahodárné činy patří třeba péče o rozšíření křesťanské víry v národě, vlastnoruční pěstování vína a obilí pro svaté přijímání, starost a péče o chudé, nemocné, otroky a vězně, stavění kostelů, kácení šibenic, ničení pohanských svatyní a další. Dokonce se hovoří i o jeho schopnosti konat zázraky. Jak to ale bylo s jeho smrtí? Má to co dělat se vzájemnou nevraživostí mezi Ludmilou a Drahomírou?

Bratrovražda?

Vražda pobožného knížete je připisována nejčastěji jeho bratru Boleslavovi. Faktem ale je, že nejasností je zde mnohem více, a to dokonce i kolem skutečného data Václavovy smrti. Sporných je šest let. Zatímco do 60. let 20. století byla Václavova smrt datována již do roku 929, později se v kronice benediktinského mnicha Widukinda z kláštera Corvey objevila zmínka, která dějiny přepsala. Je v ní zmíněn rok 936, někde dokonce 939. I toto datum ale bylo později změněno, takže dnes považujeme za pravé datum smrti knížete Václava rok 935.

Rok tedy známe, ale celá řada dalších detailů je dodnes opředena tajemstvím.

Václav se na zemi brání a utíká do kostela.Václav se na zemi brání a utíká do kostela.Zdroj: Anonym / Creative Commons, volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/ 

Crescente fide christiana a jiné verze

Podle této legendy byl Václav svým bratrem pozván na hostinu při příležitosti svátku svatých Kosmy a Damiána do Boleslavi. Po ranní pobožnosti potkal Boleslava, který jej mečem udeřil do hlavy, ale nezabil jej. Václav mu sebral meč, ale odhodil jej, protože se nechtěl svému bratrovi postavit. Jako odpověď jej ale zabili Boleslavovi družiníci.

Druhá verze ve staroslověnské legendě popisuje vraždu podrobněji. Boleslavovi spiklenci nejprve před kostelem, kam se chtěl Václav ukrýt, zranili jeho paži, poté jej ubili, a ještě prokláli mečem. Kostelní brána byla totiž zavřená a Václav se dovnitř nedostal. Kněz jeho tělo přikryl a Drahomíra ošetřila a odnesla do chrámu, kde za něj jeho bratr nechal vykonat pobožnost. Zabíjeni byli však potom i Václavovi stoupenci. To zmiňuje rovněž Kristiánova legenda, která ale lokalizuje Václavovu vraždu do nezachovaného kostelíka svatých Kosmy a Damiána, jež byla později součástí krypty kostela sv. Václava.

Svatá Ludmila

Mučednická smrt sv. Ludmily, matky sv. Václava: Před smrtí prosila o probodnutí

Dle legend připadá datum smrti na pondělí 28. září, nejpravděpodobněji roku 935, ale pro nedostatek pramenů není možné datum přesně určit. Každopádně tři roky (?) po smrti nechal Boleslav Václavovy ostatky převézt na Pražský hrad, kde došlo k jejich spontánnímu svatořečení a obliba zavražděného knížete nadále stoupala, až vyústila v oficiální kanonizaci.

  Svatý Václav a jeho babička svatá Ludmila v kostele svatého Cyrila a Metoděje v Olomouci. Svatý Václav a jeho babička svatá Ludmila v kostele svatého Cyrila a Metoděje v Olomouci.Zdroj: Michal Maňas / Creative Commons, CC BY 3.0, https://creativecommons.org/licenses/by/3.0/

Rozpory: Kdo byl vrahem?

Kromě sporného způsobu i data Václavovy vraždy existují i pochybnosti o tom, zda se jednalo skutečně o bratrovraždu.

Například roku 2001 přišel český historik Dušan Třeštík s teorií, která Boleslava úmyslné vraždy zbavuje. Podle Třeštíka byli vrahy Boleslavovi spiklenci, kteří jej zabili omylem, v domnění, že brání svého pána. Objevuje se tedy nejčastěji vražda z náboženských motivů.

Socha sv. Václava ve Svatováclavské kapli pražské katedrály.Socha sv. Václava ve Svatováclavské kapli pražské katedrály.Zdroj: Petr Parléř / Creative Commons, volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/

Pak je zde interpretace již zmíněné I. staroslověnské legendy, kde se píše: „Muži čeští povstali proti pánu svému Václavovi, namluvili Boleslavovi řkouce: Bratr Václav tě chce zabíti, uradiv se s matkou a se svými muži.“ Zde je řečeno, že Boleslav pouze předešel Václava, který plánoval totéž.

Dále je tu II. staroslověnská legenda, která zmiňuje, že Václav před odjezdem do Boleslavi věděl o plánech svých nepřátel, a proto demonstroval na Pražském hradě svoji moc před Boleslavovými lidmi a připíjel na archanděla Michaela. Pozvání přesto přijal. Záznamy však dokazují, že Václav, ač mírumilovný, byl fyzicky mnohem zdatnější než jeho bratr.

Další existující verze hovoří právě o rivalitě mezi Drahomírou a Ludmilou. Nebo tribut pacis? Poplatky za mír, který se rozhodl Václav platit Sasům, jenž tvořilo 500 hřiven stříbra a 120 volů, a také prosaská církevní politika? Kolem patrona naší země, svatého Václava tak stále existuje mnoho otazníků, a to nejen kolem jeho smrti. Je však velmi dobře možné, že smrt patrona Václava nebyla úkladnou vraždou, ale náhodou, která se udála proto, že se Boleslavovi stoupenci jen pokusili svého pána chránit.

Zdroje: babinet.czcs.wikipedia.orgwww.blesk.cznasregion.cz