Dánský astronom, astrolog a alchymista Tyge Ottesen Brahe se narodil 14. prosince 1546 na zámku Knudstrup v dnešním jižním Švédsku. Do kontaktu s astronomií přišel poprvé 21. srpna 1560. Tehdy bylo na území Dánska pozorovatelné zatmění Slunce. Mladého Tychona uchvátila přesnost s jakou byl tento úkaz dopředu propočítán, i samotný průběh. Od té doby zakláněl hlavu k obloze a snil o tom, že porozumí pohybu hvězd.
Po smrti svého strýce, který byl jeho mecenášem, se astronomii zcela oddal. Navštěvoval univerzity v Basileji, Wittenbergu, Rostocku i Augsburgu. Stal se učedníkem i některých našich vědců. Svůj vlastní výzkum odstartoval až ve třiceti letech. Nejdřív cestoval po Evropě. Domů se vrátil, když mu dánský král Frederik II. nechal postavit laboratoř a observatoř Uranienborg a Stjerneborg na ostrově Hven. V roce 1597 byl ale nucen své zázemí opustit. Nepohodl se s novým panovníkem Kristiánem IV. Přijal tedy nabídku Rudolfa II. a stal se císařským astronomem.
Astronom Tycho Brahe
Moc práce však v Praze nevykonal. Chyběl mu jeho tým a také přístroje, které uvízly při přepravě lodní dopravou po Labi v Magdeburg. Pro budoucnost astronomie však bylo klíčové jeho krátké setkání s Johanessem Keplerem. V té době měl již zpracovaný model, v němž Země byla uprostřed vesmíru a kolem ní obíhal Měsíc a Slunce. Všechny ostatní planety se točily kolem hvězdy. Vytvořil tak částečný heliocentrismus.
Tycho Brahe, autor: Eduard Ender
Brahe poprosil Keplera, aby jeho teorii potvrdil výpočty. Ten to ale odmítl. Na základě Tychonových pozorování ale později odvodit své tři zákony o pohybech nebeských těles a také tzv. keplerovskou elipsu, tedy, že vesmírné objekty se nepohybují po pevných kružnicích.
Vášnivé debaty vědců se často odehrávaly na soukromých večeřích, kde nechybělo dobré jídlo a pití. Právě po jednom bujarém večírku, pořádaném Petrem Vokem z Rožmberka, se Tychonovi udělalo špatně. Nebyl schopen vstát z postele ani vyprázdnit měchýř. Po jedenácti dnech ukrutných bolestí, 24. října roku 1601, ve věku 54 let zemřel. Douho se nevědělo, co jeho nečekanou smrt zapříčinilo. Spekulovalo se o tom, že byl otráven rtutí svými kolegy nebo, že mu praskl močový měchýř. To však není z pohledu dnešní medicíny možné. Co se tedy stalo?
Jak zemřel Tycho de Brahe
Záhadu se snažil vyřešit tým česko-dánských vědců, kteří Brahovi ostatky exhumovali z jeho hrobu v kostele Panny Marie před Týnem v Praze. Analýza kostí, vlasů a zubů skutečně potvrdila, že byl v posledních týdnech svého života vystaven dávkám rtuti a dalším chemikáliím. Hodnoty však nebyly nijak vysoké. Otrava tak byla vyloučena.
Tým se tedy zaměřil na patologické změny kostí a na základě rozboru izotopů uhlíku a dusíku na složení stravy. Doufali, že získají obrázek toho, v jaké byl astronom zdravotní kondici. Vědci objevili, že Brahe trpěl abnormálním vápenatěním a kostnatěním měkkých tkání kolem páteře a dalších kloubů. Touto nemocí, odborně nazývané difuzní idiopatická skeletální hyperostóza (DISH), trpí většinou obézní jedinci stravující se převážně živočišnými bílkovinami. Na základě analýzy stehenní kosti bylo potvrzeno, že Brahe přesně spadal do této kategorie. Pravděpodobně tak také trpěl příznaky doprovázejícími DISH, jako je cukrovka a benigní hypertrofie prostaty.
Kromě toho, Brahe byl znám jako milovník a náruživý konzument alkoholu. Ten pravděpodobně jeho neduhy umocňoval. Odborníci tedy předpokládají, že proslulého astronoma zabily civilizační nemoci spojené s DISH a metabolickými problémy. Poškození ledvin způsobilo, že mu po bujarém večírku začaly selhávat.
Zdroj:
