"Pannám bude v nebi vyhrazeno zvláštní místo. Budou nosit korunu, která září jasněji než slunce, jako jediné budou smět zpívat a nad jejich zpěvem každý užasne. Panny budou kráčet vedle Boha a provdají se za nejspravedlivějšího ženicha ze všech, Pána Ježíše," slibuje anonymní kněz v kázání ze 13. století.

V kostce tak shrnul středověké představy o výsadním postavení, které neposkvrněným ženám přiřkl sám Bůh. Panny se těšily dokonce větší úctě než počestné matky. Existovaly ale výjimky. Jistou Margery Kempe z Norfolku na přelomu 14. a 15. století prý Ježíš ujistil, že je "pannou v duši", a to přesto, že odrodila čtrnáct dětí.

Dmoucí ňadra prozrazovala zkušenost

Výmluva na Kristovo zjevení a duševní čistotu by však rozhodně neprošla mladým nevěstám, od kterých se očekávala především neposkvrněnost těla. Podezíravé pohledy vzbuzoval už jejich vzhled. Věřilo se například, že se panna pozná podle drobných ňader, zatímco velké vnady vypovídají o bohaté pohlavní zkušenosti. Dívky si proto úzkostlivě stahovaly hruď a ňadra natíraly chladivými mastmi, v jejichž složení se objevoval mimo jiné ocet či krev z varlat kastrovaných selat.

Rozhodující moment ovšem přišel o svatební noci, kdy se ženich o nevinnosti své choti mohl osobně přesvědčit. Co si počala dívka, kterou rodiče nedopatřením neuhlídali? Zašla ke kořenářce pro recept na odvar z bílků a máty, jehož aplikace na intimní partie měla pochvu o něco "zúžit". Čím větší úsilí musel ženich při pokusu o první styk vynaložit, tím silnějšího nabyl přesvědčení, že je nevěsta nedotčena.

Krev jako důkaz

Samozřejmě tu byly i méně či více drastické triky, jak nasimulovat krvácení z pochvy. Některé zoufalé nevěsty šly tak daleko, že si na intimní místa přiložily pijavice. Vzniklé stroupky pak vlivem tření ženichova údu drobně krvácely a čest dívky byla zachráněna.

Byla tu také možnost vetřít si do pochvy směs obsahující drcené sklo, ale to potom hrozilo, že bude krvácet i ženich. Italský lékař William of Saliceto vymyslel mnohem elegantnější metodu: nevěsty si podle jeho rady měly pochvu propláchnout horkou vodou, promazat zvláštní mastí a nakonec si do ní vložit střívko z holubice naplněné krví.

Jakkoli se panenství ve středověku vyzdvihovalo coby nejvyšší hodnota, lékaři byli přesvědčeni, že pohlavní abstinence "dusí dělohu" a způsobuje řadu zdravotních obtíží, od žaludečních nevolností a ztráty chuti k jídlu až po celkovou slabost a mdloby. Pro mladé pacientky nacházeli jediný recept: manželství. Sice se musely smířit s vědomím, že si v království nebeském s anděli nezazpívají, ale zato jejich děloha mohla opět "volně dýchat".


Zdroje: https://www.dailymail.co.uk/, https://joss.tcnj.edu/