Jak by dnes žili neandertálci, kdyby je lidé nevyvraždili. Byli by na tom o dost lépe než my

Tereza Malá | 24. 11. 2022

Neandrtálci, kteří nějaký čas existovali na Zemi spolu s moderními lidmi, boj v evoluci prohráli. I přesto nás ale jistě někdy napadne, jak by to vypadalo, kdyby to dopadlo jinak. Bylo by nás nyní také na světě 8 miliard?

Populace neandrtálců nebyla zdaleka tak početná, jako populace naše. Neandrtálců žilo v jednom okamžiku jen asi 10 000, což znamená, že v dnešní době žije na stejném prostoru, který obýval jeden neandrtálec, asi 800 000 lidí. 

Jak neandrtálci žili?

Lidé žijí od nepaměti ve společenských skupinách, nejčastěji rodinných klanech. Jednotlivé skupiny neandertálců byly od sebe vzdáleny mnohem více než 100 km. Neandertálci navíc měli sklon zůstávat ve svých rodinných skupinách a byli ostražitější vůči novým lidem. Takže kdyby se stalo to, že by nevyhynuli a předstihli druh Homo sapiens, hustota populace by byla pravděpodobně mnohem nižší. Z toho lze usuzovat, že příčiny našeho dramatického populačního růstu mohou spočívat v počátcích Homo sapiens před více než 100 000 lety.

Převládnuvší rod Homo sapiens se častěji stýkal se skupinami mimo svou rodinu, čímž vzrůstal i genetický fond. A snižovaly se i zdravotní komplikace, ačkoli se zvýšila populace. Naopak kvůli vyššímu počtu lidí se objevovaly nemoci, vůči nimž byli izolovaní neandrtálci ochráněni.

Právě proto, že se druh Homo sapiens mohl i rychleji rozmnožovat, bylo potřeba více potravy. Jednotlivé skupiny lidí se začaly stýkat a vytvářet předměty, docházelo k širokému sdílení myšlenek a k sezónním shromážděním. Spřátelené kmeny si pomáhaly i s potravou v době, kdy byla nouze.

V možném světě neandrtálců by zřejmě lidé nepěstovali vztahy a asi by ani nedocházelo k domestikaci zvířat.

Co se stalo? 

Neandrtálci nepřežili právě kvůli nedostatku potravy, zejména v dobách úbytku rostlin a živočichů. Nebýt těchto náhodných změn, mohli neandrtálci přežít. Naproti tomu skupiny lidí se naučily žít efektivněji z půdy a druh Homo sapiens byl lépe přizpůsoben proměnlivému počasí a rizikovým podmínkám. Většina severní Evropy byla šest až devět měsíců v roce pokryta ledem.

Vědci našli obří sekery staré 300 tisíc let. K rozsekání kořisti je používal neznámý druh
Historie

Vědci našli obří sekery staré 300 tisíc let. K rozsekání kořisti je používal neznámý druh

Druh Homo sapiens příliš nespotřebovával zdroje, jako jsou jeleni nebo ryby, a pravděpodobně si byl více vědom svých životních cyklů.  Naše záliba ve vzájemné společnosti a způsob, jakým společně strávený čas podporuje naši kreativitu, byl základem našeho druhu. Ale mělo to svou cenu. Lidé totiž začali postupně naší planetě škodit. Ať už to bylo intenzivní zemědělství či nadměrný rybolov. Dnes nám nezbývá než doufat, že náš myslící druh opět změní svůj postoj.

Musíme totiž s politováním říci, že kdyby místo nás přežili neandrtálci, nepotřebovali bychom expandovat na planety mimo naši Zemi.

Na to, jak by to vypadalo, kdyby neandrtálci nevyhynuli, se podívejte na videu zde:

Zdroj: Youtube

Zdroje: www.nottinghampost.com, www.ancientpages.com, www.quora.com

Tagy člověk Evropa Země